Po více než třiceti letech od konce Studené války zajištění bezpečnosti a obrany opět záleží na technologické úrovni a průmyslové výkonnosti obranného průmyslu. Řada aktérů v mezinárodní vztazích opět preferuje použití síly k prosazení svých cílů. Strategie NATO, EU i jejich členů, včetně České republiky, vnímají obranný průmysl a rozvoj jeho schopností jako nutnou a nedílnou součást zajištění obranyschopnosti. Obranný průmysl však stále naráží na řadu překážek a jednou z nejpalčivějších je přístup k financování a zajištění finančních operací.

Soukromý obranný průmysl České republiky, stejně jako v ostatních členských státech Evropské unie, čelí výrazným překážkám v oblasti přístupu k financování a zajištění finančních operací. Obranný průmysl je přitom významným zaměstnavatelem, tvůrcem HDP, investorem do výzkumu, vývoje a inovací, a v neposlední řadě také důležitým přispěvatelem k zajištění základního veřejného statku – bezpečnosti – pro společnost, stát i rozvoj ekonomiky.

Bezpečnostní prostředí se výrazně zhoršuje. Symbolem je ruská agrese proti Ukrajině – největší válečný konflikt v Evropě od 2. světové války jen několik set kilometrů od hranic České republiky. Stejně tak jsou symbolem rozsáhlé brutální teroristické útoky proti Izraeli. Bezpečnostní a obranné strategie, v čele se strategickými dokumenty NATO (Strategický koncept 2022) a EU (Strategický Kompas 2022) na tento vývoj reagují, stejně jako strategické dokumenty dalších členů těchto organizací. Česká vláda přijala novou Bezpečnostní strategii a následně v říjnu Obrannou strategii. Domácí obranný průmysl je po více třiceti letech od konce Studené války znovu vnímán jako základní pilíř zajištění schopností armád a obranyschopnosti země. V této souvislosti se očekává, že obranný průmysl přinese nové technologie, zajistí včasnou masovou výrobu a poskytne své schopnosti nejen členským státům NATO a EU, ale také partnerským zemím, jako je Ukrajina.

„Český obranný průmysl okamžitě reagoval na zvýšené požadavky a potřeby české vlády pro zajištění modernizace a bojové připravenosti Armády ČR i na požadavky plynoucí z českých zahraničních bezpečnostních zájmů v souvislosti s ruskou agresí proti Ukrajině. Obranný průmysl se však potýká s řadou překážek, které zabraňují naplnění nově přijaté Bezpečnostní a Obranné strategie ČR i strategií NATO a EU. Mezi nejzásadnější problémy patří přístup k financování rozvoje obranného průmyslu a zajištění finančních operací bankovním sektorem,“ uvedl Lubomír Kovařík, předseda Sekce obranného průmyslu HK ČR. „Primárně bankovní sektor v zemích EU v mnoha případech považuje domácí obranný průmysl za společensky nezodpovědný dle vlastních ESG standardů a často jej odmítá financovat a pojišťovat, a to navzdory vládami deklarovaným bezpečnostním a obranným zájmům,“ upřesnil Lubomír Kovařík.

Sekce obranného průmyslu Hospodářské komory ČR vítá usnesení  ministrů obrany přijaté během zasedání Evropské obranné agentury 14. listopadu, které apeluje na zlepšení přístupu obranného průmyslu k financování a zajištění finančních operací. Vítá v této souvislosti aktivní podporu ministryně obrany Jany Černochové i výkonného ředitele Evropské obranné agentury Jiřího Šedivého.

Členové Sekce obranného průmyslu Hospodářské komory ČR jednali dnes o řešení problémů obranného průmyslu ve světle bezpečnostních a obranných potřeb. Jednání se zúčastnili zástupci MO ČR či poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar. Diskuse se zúčastnila také Česká exportní banka a státem vlastněná pojišťovací společnost EGAP.

Sekce obranného průmyslu Hospodářské komory ČR vyzývá vládu k dalšímu intenzivnímu dialogu ohledně řešení problémů s přístupem k financování a zajištění finančních operací, rámci společného cíle zajištění obranyschopnosti a bezpečnosti České republiky.

Sdělení Sekce obranného průmyslu Hospodářské komory České republiky