Jak dopadne obchodní boj „hegemonů“ Trendyol a Temu?
6. 8. 2024 09:00Obchodní a marketingové strategie aktuálně dvou zřejmě největších e-commerce platforem Temu a Trendyol, které dobývají Evropu nabízí velmi zajímavý pohled,...
Zvýšené inflační momentum ve službách a rychlejší růst mezd byly podle očekávání hlavními argumenty pro “pauzu” při snižování úrokových sazeb. Centrální banka se rozhodla ponechat úrokové sazby v prosinci beze změny na 4,0 %, což vzhledem k relativně jasné komunikaci v posledních týdnech nebylo velké překvapení.
Pro stabilitu hlasovalo 5 členů bankovní rady, zatímco pro další snížení o 25 bps se vyjádřili dva členové. Podle nás šlo pravděpodobně o nového člena bankovní rady Jakuba Seidlera a pak buď Jana Fraita nebo Jana Procházku. Holubičí křídlo v bankovní radě podle guvernéra vnímá výrazněji proti-inflační rizika spojená se slabším výkonem globální a německé ekonomiky. A pravděpodobně také nebude komfortní se slabou dynamikou domácích investic.
Sazby podle guvernéra stále zůstávají na restriktivních úrovních a na dalších zasedáních se bude bankovní rada rozhodovat o tom, zda je snížit, nebo ponechat beze změny. My na únorovém a březnovém zasedání věříme v další mírný pokles po 25 bps, který by měl sazby dostat do blízkosti neutrálních úrovní (3,5%).
K dalšímu poklesu sazeb v únoru by měla přispět větší jistota ohledně krátkodobého pohybu inflace – na únorovém zasedání bude k dispozici prosincové číslo (odhadujeme 3,3 %) a předběžný odhad lednové inflace bude zveřejněn přesně v den zasedání (6.2.2025, odhadujeme návrat pod 3 %).
Guvernér zdůrazňoval, že roli také bude hrát politika ostatních centrálních bank (ECB by měla v lednu sazby opět snížit) a kurzu koruny, který je aktuálně o něco silnější než listopadová prognóza. To vše spíše ukazuje na možnost dalšího snížení sazeb v únoru.
Pro rozhodnutí však nakonec bude klíčové i vyznění nové prognózy a doprovodné analýzy, které si ČNB nechává připravovat. Tentokrát se budou týkat trhu práce a zahraniční poptávky, což ukazuje na hlavní oblasti rizik a nejistot, kterým centrální banka čelí – jestřábi se bojí po silném růstu mezd domácích inflačních tlaků, zatímco holubice spíše desinflačního efektu slabší zahraniční poptávky.
Trhy zatím příliš v únorový pokles sazeb nevěří. Pro další vývoj tržních sázek bude klíčové sledovat především argumenty v zápisu ze zasedání, nová inflační čísla (13.1.) a předběžný odhad HDP za Q4 (31.1.). V průběhu ledna pak členové bankovní rady postupně začnou komunikovat trhům první náznaky z únorové prognózy, což dokáže s trhy častokrát výrazněji zahýbat.