Regulace ruku trhu nenahradí

V elektronické Sbírce zákonů je aktuálně 30 273 právních aktů. Mezi lety 2019-2023 bylo publikováno 2485 právních aktů, mezi lety 2014-2018 to bylo 2 074, tedy za uplynulých 10 let to bylo celkem 4559 právních aktů. Pro porovnání mi dovolte uvést, že mezi lety 1950–1959 jich bylo jen 1028 a v normalizačních letech 1970–1979 to bylo 3857. To znamená, že každý den přibude nebo se změní 1 a čtvrt právního aktu. Nedávno kolegové spočítali, že ve stavebnictví se aplikuje více než 10 000 norem. Kromě toho se na nás řítí požadavky ESG se svými mnoha tisíci stránkovými administrativními požadavky. Jestli je to užitečné, účelné a vede to ke zvýšení naší životní úrovně se dá polemizovat z mnoha úhlů pohledu stovky hodin. Není reálné, aby existoval někdo schopný konat ve svém životě se znalostí zákona takovou, že by kdykoliv obstál v konfrontaci s tezí – neznalost zákona neomlouvá.

Podle studie společnosti McKinsey by snížení regulační zátěže mohlo snížit náklady na výstavbu až o 10–15 %. Jenže požadavků přibývá a zostřují se – obnovitelné zdroje, energetická náročnost, cirkulární ekonomika, uhlíková stopa, emise, nové a složité technologie atd. V praxi vedou k vyšším investičním i provozním nákladům. Administrativní zátěž, nutnost specializovanější pracovní síly a dodatečné konzultace s odborníky zvyšují náklady o 20–30 %, s náběhem povinností ESG se očekává další navýšení.

Evropská unie zaostává, ztrácí svoji konkurenceschopnost, propadá i silná německá ekonomika, která bývala schopna jaksi vyvážit v EU ty slabší. Česko navíc začíná stále více zaostávat i v rámci EU, naše produktivita práce dosahuje pouze 68 % průměru EU. Na německou ekonomiku je navázána i ekonomika např. Rakouska, kde se firmy rovněž potýkají s nedostatkem investic a slabou poptávkou. V roce 2024 se očekává, že v Rakousku zkrachuje až 7000 firem, což je nejvíce za 15 let. Nejzranitelnější jsou momentálně společnosti, které se pohybují ve sféře průmyslu a stavebnictví.

Když jsem na Silvestra roku 2023 hovořila se zástupci německých významných investorů a projektantů, stýskali si, že přemíra regulatorních požadavků vede k tomu, že na stavby buďto téměř nejde získat povolení nebo jsou tak drahé, že do nich investoři nechtějí investovat. Investice přesouvají mimo EU na dálný východ, do Asie a jiných zemí.

Po svém zvolení v prvním novoročním projevu řekl prezident Václav Havel: „…Naše země nevzkvétá. Velký tvůrčí a duchovní potenciál našich národů není smysluplně využit. Celá odvětví průmyslu vyrábějí věci, o které není zájem, zatímco toho, co potřebujeme, se nám nedostává…“.

Ve svém projevu na VŠE k 17. listopadu letos prezident Václav Klaus řekl: „…Trh je stále více regulován a potlačován. Ekonomika opět ztratila vůči politice svou autonomnost, podobně jako tomu bylo za komunismu. Vládne byrokracie a úředníci. Míra papírování a boje s úřady je už opět taková jako bývala kdysi…“.

Pokud navrhujete stavbu, pak jen světlo posuzované uvnitř v místnostech reguluje závazně vyhláška č. 160/2024 Sb., dále č. 6/2003 Sb. (ty jsou v gesci ministerstva zdravotnictví), dále vyhláška č. 146/202 Sb. ministerstva pro místní rozvoj a pak ještě pražské a brněnské stavební předpisy a hned několik harmonizovaných a národních norem. Totéž bych mohla uvést v souvislosti s dalším sledovaným parametrem, a tím je například větrání, tepelná stabilita, energetická náročnost a další. Každý předpis pak požadavky bez ohledu na ostatní předpisy formuluje jinak. Experti přicházejí s tím, že požadavky nerespektují fyzikální zákony nebo jsou nesplnitelné ani při vynaložení vysokých nákladů. Nesoulad definic pojmů v právním řádu ještě umocňuje chaos a nepřispívá v praxi k předvídatelnosti a ani nevede ke zjednodušení a zefektivnění výstavby.

Argentinský prezident Javier Milei nedávno zrušil zákon o nájemném spolu s většinou státních cenových regulací a výsledkem je zdokumentovaný boom trhu s nájemním bydlením, nabídka vzrostla o více než 170 % a reálná cena nájmů klesla o 40 %.

Není cesta deregulace tou správnou cestou pro českou ekonomiku?