Jak dopadne obchodní boj „hegemonů“ Trendyol a Temu?
6. 8. 2024 09:00Obchodní a marketingové strategie aktuálně dvou zřejmě největších e-commerce platforem Temu a Trendyol, které dobývají Evropu nabízí velmi zajímavý pohled,...
Uplynul necelý rok od chvíle, kdy veřejnost zasáhla zpráva o aktivním střelci v hlavní budově Filosofické fakulty Univerzity Karlovy. Tento do té doby nepředstavitelný čin přinesl zcela nový pohled na otázky bezpečnosti, zejména na univerzitách, ale také v dalších prostorách, jako jsou úřady, instituce či nemocnice. Pozornost se přirozeně zaměřila i na komunikaci během neočekávaných krizových situací. Právě rychlá, efektivní a dobře cílená komunikace může v takových případech významně pomoci minimalizovat škody na majetku a životech. Jakým způsobem toho lze dosáhnout, jsme se zeptali Jana Buriana, generálního ředitele společnosti SAFE Technology SAFETE, která vyvíjí a dodává nástroj pro cílenou hromadnou komunikaci – krizový informační a svolávací systém KISS.
Na českém trhu působí vaše firma více než 10 let. Změnil se nějak pohled Čechů na krizové informační a svolávací systémy po loňských prosincových událostech na Filosofické fakultě UK?
Ačkoliv systém KISS vyvíjíme a implementujeme již více než deset let, prosincový tragický incident výrazně změnil pohled širší veřejnosti na důležitost bezpečnosti. Před útokem na Filosofické fakultě byl náš systém znám převážně v oblasti zdravotnictví, kde jej využívají malé i velké fakultní nemocnice – například při aktivaci traumatických plánů, na urgentních příjmech nebo v ochraně měkkých cílů.
V jiných oborech jsme však často museli nejprve vysvětlovat, co je systém KISS, k čemu může být užitečný v krizových situacích a jak jej lze využít i při běžném provozu. SAFE Technology a krizový informační systém KISS byly mimo zdravotnictví známé jen omezeně.
Incident na Filosofické fakultě však i téma krizové komunikace zviditelnil a ukázal jeho důležitost. Vnímám, že jak ve státní, tak v komerční sféře se bezpečnost stala prioritou a aktuálním tématem.
Registrujete za ten téměř rok od střelby na Filosofické fakultě nějaký posun v přístupu univerzit a dalších institucí k tématu bezpečnosti a ochrany měkkých cílů?
Musím především říct, že k tomuto tématu některé české univerzity přistupovaly velmi odpovědně už před tou tragickou událostí. Pokud bych měl uvést konkrétně, tak například Česká zemědělská univerzita, ale i samotná Univerzita Karlova budují již řadu let moderní bezpečnostní koncept, který mimo jiné zahrnuje i samotnou kapitolu ochrany měkkých cílů. Cílem těchto aktivit je zajistit pro studenty i zaměstnance maximální bezpečí ve svých prostorách.
Po incidentu vnímám, že problematika ochrany měkkých cílů začala být velmi aktuálním tématem nejen na všech vysokých školách, ale i v dalších státních či soukromých institucích. O této problematice se začalo mnohem častěji hovořit, instituce si sdílely informace a zkušenosti. Pořádaly častěji bezpečnostní semináře a setkání odborníků. Managementy byly ochotné naslouchat svým odborníkům a také jim přidělit více prostředků. To je samozřejmě zcela zásadní změna.
Co se týče samotného krizového zabezpečení, je to oblast, kde nikdy není úplně hotovo. Jde o neustálý a kontinuální proces, který se pořád vyvíjí. Vedle samotných technických opatření, mezi které patří například i zmíněný systém pro komunikaci a distribuci informací při krizových situacích, je třeba se zaměřit i na mnoho dalších aspektů rozvoje bezpečnosti. Jsou to například oblasti organizační, legislativní či edukační. V té poslední najdeme i školení zaměstnanců či studentů a současně i nácviky chování v krizových situacích. To je věc, se kterou se v uplynulých měsících potkáváme poměrně často.
K tomu má ale, díky zkušenostem z let před sametovou revolucí, mnoho lidí skoro až odpor….
Samozřejmě záleží na oboru. Třeba v prostředí nemocnic a záchranných služeb jsou nácviky krizových situací běžnou součástí. Všichni vědí, že nehody se stávají, a když k tomu dojde, hraje se o každou vteřinu. Takže tam problém nevidím. V prostředí škol nebo i dalších institucí jsme možná trochu podlehli falešnému pocitu, že se podobné věci dnes nemohou stát. A byli jsme vyvedeni z omylu.
Jak si můžeme představit samotný průběh takového incidentu z pohledu krizové komunikace?
Typů bezpečnostních incidentů je velká řada, od menších, mezi které patří například podezřelé odložené zavazadlo, až po skutečně závažné typu aktivní útočník. Na všechny máme nastaveny krizové komunikační scénáře, které zabezpečují předávání informací mezi jednotlivými osobami. Příjemci informací mohou být bezpečnostní manažeři, ochranka, krizový štáb a mnoho dalších skupin. V nejzávažnějších případech míří krizová komunikace i na zaměstnance či přímo na studenty. Hlavní úlohou jsou rychlost a přesnost doručené informace.
Obecně jsou tři klíčové body, které hrají roli, pokud nastane krizová situace. Za prvé je to detekce nebezpečí, kterou může provést buď člověk, nebo stále více i moderní technologie. Druhým bodem je samotné varování. Tam je třeba aktivně, rychle a spolehlivě oslovit potřebné cílové skupiny, každou se správným sdělením a dobře zvolenými kanály. Takže třeba pokud je v budově aktivní útočník, je třeba distribuovat tiché sdělení, tedy informace na mobilní telefony, do počítačů v rámci budovy atp. A tím třetím bodem je informování, tedy průběžná distribuce informací o aktuální situaci, o vývoji a pak i o ukončení ve chvíli, kdy nebezpečí pomine.
A to vše lze zajistit automaticky, pomocí krizového informačního systému KISS?
Přesně tak. Samozřejmě za podmínek, že máte v systému aktuální kontakty na všechny cílové skupiny. Pak je možná aktivace nastaveného scénáře doslova jedním kliknutím a systém sám dle nastavených parametrů začne obvolávat, rozesílat SMS zprávy či oznámení do interních systémů. Sleduje reakce, umí kontaktovat náhradníky, je-li to potřeba. A my jsme s kolegy byli několikrát osobně přítomni na cvičných akcích, kde se porovnával čas distribuce informací bez automatizovaného systému a s ním, a rozdíl je obrovský.
V Česku jste jedničkou ve výrobě a implementaci informačních a svolávacích systémů. Co je konkurenční výhodou systému KISS oproti podobným nástrojům od konkurence?
Obrovskou výhodou je fakt, že jsme systém KISS vystavěli od úplného základu a deset let, co existuje, ho neustále vylepšujeme, rozšiřujeme, reagujeme na specifické požadavky našich zákazníků. Dnes tedy máme v rukou rozsáhlý ekosystém, kvalita jeho fungování je přitom denně prověřována v 70 % českých fakultních nemocnic v momentech, kdy se hraje o každou sekundu a především o lidské životy. A KISS tam obstál, pomáhá, zachraňuje lidské životy. To celý náš tým velmi motivuje, s radostí se vrháme do dalších výzev a nových segmentů. Zkrátka a dobře si troufnu říct, že nás to baví a na výsledném produktu je to prostě vidět.