Čeká nás další zvýšení cen elektřiny i plynu?

„V nadcházejících letech nás v oblasti energetiky zřejmě čekají dvě zásadní věci, které se do ceny energií promítnou, a to spíše nepříznivě: zvyšování distribučních poplatků a zdražování silové elektřiny a plynu s ním také cen na burzách. Zdražování sice nebude natolik dramatické jako v předchozích letech, s budoucím růstem cen ovšem počítat musíme,“ říká Lukáš Kaňok, ředitel sekce Energo ze společnosti Kalkulátor.cz.

Jedno zdražování distribučních poplatků sice máme poměrně čerstvě za sebou, přesto je jisté, že nás už brzy čeká další. A nutno podotknout, že regulovaná část elektřiny, kterou prostřednictvím Energetického regulačního úřadu vyhlašuje přímo stát, tvoří už více než dvě třetiny celkové ceny energií.

„U plynu očekáváme růst distribuce především kvůli tomu, že ČEZ koupil většinový podíl v distribuční společnosti GasNet. To si vyžádalo, a ještě vyžádá, poměrně velké investice, které se logicky musí někam promítnout,“ říká Lukáš Kaňok a dodává: „U elektřiny budou hrát roli investice do infrastruktury, protože síť je třeba s nástupem a rozvojem udržitelných zdrojů předělat. Udržitelné zdroje bývají poměrně nestabilní, protože v závislosti na počasí je někdy elektřiny hodně, jindy zase málo. Distribuční síť to musí ustát, proto je třeba ji průběžně předělávat, aby byla odolnější a výkyvy zvládla. A to je další obrovská investice, která se promítne do celkové ceny elektřiny.“

Vzhledem k aktuální situaci je více než pravděpodobný růst nejen distribučních poplatků, ale také burzovních cen. Své důvody to zase bude mít u obou komodit. U plynu se stále více mluví o úplném odstřižení od Ruska. Jenže ruský plyn je levný plyn. Nebo je minimálně levnější než ten, který se dováží zaoceánskými loděmi ve zkapalněné podobě. Už jen proto, že tam jsou zase obrovské investice spojené s infrastrukturou, přepravou a zkapalňováním plynu. Navíc v tuto chvíli se do toho propisují i logistické problémy, kdy lodě z bezpečnostních důvodů nemohou plout přes Rudé moře, takže je třeba volit objízdné trasy, které zvyšují náklady na dopravu. Takže ano, kapacitně sice bojkot ruského plynu zvládneme, napojíme se na jižní Evropu a na pokrytí spotřeby by nám to mělo stačit, pocítíme to ovšem na našem vyúčtování.

„Podobný scénář nás bohužel čeká pravděpodobně i u elektřiny. Tam sice nic po vodě nedovážíme, pořád jsme ale všichni hodně závislí na tom, jakou máme výrobu nebo odkud elektřinu bereme. Česká republika je dnes v tomto ohledu soběstačná a ve většině případů je spíše vývozcem. Má to ale jeden háček, většinu elektřiny vyrábíme z uhlí – a jak dobře víme, uhelné elektrárny bude brzy třeba odstavit, některé možná skončí už příští rok. Až k tomu dojde, je zřejmé, že na burze vypukne panika, protože z trhu zmizí významný výrobce elektřiny,“ říká Lukáš Kaňok.

„Logicky tak dojde ke zdražení a elektřinu z uhlí bude třeba nahradit. Dnes se nabízejí dvě možnosti. Buď elektřinu vyrobíme nějak jinak – a v tuto chvíli to z kapacitních důvodů jde jedině plynem, což zase povede k jeho zdražování, protože se zvýší spotřeba. Právě proto se dnes říká, že cena plynu přímo ovlivňuje cenu elektřiny. Druhou možností je potom dovoz elektřiny, ale protože jsme v rámci Evropy malá země a náš dovoz není pro jiné evropské trhy zrovna nejatraktivnější, budeme mít elektřinu na burze o něco dražší než ostatní,“ uzavírá expert.