Jak dopadne obchodní boj „hegemonů“ Trendyol a Temu?
6. 8. 2024 09:00Obchodní a marketingové strategie aktuálně dvou zřejmě největších e-commerce platforem Temu a Trendyol, které dobývají Evropu nabízí velmi zajímavý pohled,...
Poplatek z pobytu je tradiční, v rámci celého světa běžně vnímanou součástí nákladů na pobyt v místě, kam člověk jede na dovolenou, relaxací či léčením. Návštěvník turistické destinace se v tu chvíli stává občanem daného místa a využívá kompletně zdejší infrastrukturu.
Novelou zákona o místních poplatcích dostala lázeňská místa od začátku roku 2024 možnost pracovat s touto položkou i u pobytů v rámci komplexní lázeňské léčebně rehabilitační péče, která byla při minulých novelách z této povinnosti osvobozena. Lázeňská města po celé České republice využívají poplatek z pobytu k financování důležitých projektů a udržování lázeňské tradice.
A jak je slyšet ze všech samospráv – byl to krok správným směrem. Lázeňských místům umožňují vyšší výběry více investovat, a to nejen do rozvoje cestovního ruchu a lázeňství, ale také do infrastruktury míst, jako jsou opravy a modernizace veřejných prostranství či lázeňské infrastruktury. Podle dostupných dat z monitoru státní pokladny se zvýšil výběr poplatků z pobytu v rámci všech lázeňských míst v ČR v prvním pololetí roku 2024 o cca 27 % při porovnání dat z roku 2023.
„Uvolnění limitu na výši poplatku z pobytu umožnilo lázeňským místům získat rozumný přímý finanční zdroj na svůj další rozvoj. Není toho málo, co musí lázeňské město financovat navíc na rozdíl od měst, která lázeňskou funkci nemají – lázeňská infrastruktura od jímání zdrojů přes kolonády, parky a terapeutickou krajinu až po kulturní instituce, jako jsou třeba orchestry, divadla, galerie, včetně jejich programové náplně, pak samozřejmě informační služby návštěvníkům, zvýšené nároky na dopravu i ochranu čistoty prostředí. Přitom většina daní a poplatků, které lázeňství a cestovní ruch generují, jinak končí v lepším případě v přerozdělování, lázeňské místo samotné z nich přímo neuvidí nic, “ sdělila Ing. Andrea Pfeffer-Ferklová, MBA, primátorka Statutárního města Karlovy Vary a předsedkyně Sdružení lázeňských míst
Výše poplatku z pobytu je zákonem stanovena v maximální výši 50 Kč na den, což i při třítýdenním pobytu činí 1 050 Kč. To není částka, která by ohrožovala pobyty klientů v lázeňských zařízeních, zvláště v kontextu některých doplatků, která jsou lázeňskými společnosti po klientech vyžadována. Nehledě na to, že tuto nejvyšší možnou částku v současné době využívají podle statistik jen čtyři lázeňská místa a většina lázeňských míst pracuje s poplatky mezi 20 – 30 Kč.
Starosta Mariánských Lázní Martin Hurajčík k tomu dodává: „Lázeňství a cestovní ruch jsou srdcem našeho města. Proto se snažíme pečovat o naši infrastrukturu tak, aby byla nejen atraktivní pro turisty, ale také sloužila k dlouhodobé podpoře léčebných a relaxačních služeb, díky poplatku z pobytu můžeme financovat projekty zaměřené na udržování lázeňských kolonád, léčebných pramenů, historických parků a dalších prvků, které tvoří neodmyslitelnou součást naší lázeňské tradice.“
Jasný příklad nákladů, které jsou spojeny se statutem lázeňského místa, doplňuje Ladislav Langr, místostarosta Poděbrad: „V Poděbradech máme Centrální lázeňský park, ve kterém stojí většina lázeňských budov. Roční provozní náklady představují kolem 10 milionů korun, které jdou výlučně z rozpočtu města, ale všechny lázeňské organizace se přirozeně na náš lázeňský park ve svých propagačních materiálech odkazují a logicky klienti lázní jej také plně využívají. Navíc letos jsme získali dotaci na kompletní revitalizaci parku ve výši 73 milionů korun, kterou doplňujeme zhruba 13 miliony korun z našeho rozpočtu. Není proto divu, že každý finanční příspěvek, který nám pomůže snížit provozní náklady, je vítaný. Poděbrady nemají jen lázeňský park a peníze musíme vynakládat i na další městské části, které by neměly trpět tím, že nejsou v centru“.
Kromě využití vybraných poplatků na pokrytí výdajů měst se některá lázeňská místa dohodla s provozovateli lázeňských zařízení na užší spolupráci. Jako například v případě Klimkovic či Lázní Libverda, kde podle informace starosty Jana Pospíšila dohodlo vedení lázeňského místa se zástupci lázní, že 50 % ze zvýšeného výběru poplatku půjde přímo zpět na spolufinancování kulturních akcí, což zastupitelé jednomyslně podpořili. Činí tak kvartálně po obdržení tohoto poplatku.
Cílem vedení lázeňských míst je rozvíjet jednotlivá místa tak, aby byla stále vyhledávanou destinací jak pro turisty, tak pro lázeňské hosty z celého světa. Jelikož bez atraktivního veřejného prostoru by bylo pro lázeňské společnosti velmi obtížné, ne-li nemožné, lákat klienty na pobyty. Poplatek z pobytu poskytuje prostředky k tomu, abychom mohli pečovat o naše prameny, lázeňskou architekturu, kulturní zařízení i veřejná prostranství, což přispívá ke spokojenosti všech návštěvníků. Velké naděje vkládají samosprávy i do projektu E-turista, který by v rámci svých funkcionalit měl být i velkým pomocníkem pro efektivní výběr poplatků z pobytu a zároveň i velmi zajímavý zdroj informací pro přípravu strategií míst v oblasti marketingových aktivit.