Už není za 5 minut 12, už se smráká

Svaz měst a obcí ČR (dále jen Svaz) dlouhodobě volal po nutnosti zrychlení stavebního řízení, a zejména urychlení povolování strategických a liniových staveb. S tím byla spojena řada problémů, která tkvěla jak v hmotněprávním, tak i procesním nastavení nejen původního stavebního zákona, ale např. i zákona o liniových stavbách a dalších právních předpisů. Digitalizace celého systému byla vnímána jako jedna z možností řešení k urychlení výstavby. Řada debat k tomuto tématu se vedla již za ministrování současné europoslankyně Kláry Dostálové, za jejíhož působení ve funkci ministryně pro místní rozvoj bylo započato projednávání věcného záměru nového zákona (jedná se o rok 2019). Řada rozporů, které Svaz, ale i Sdružení místních samospráv ČR a další organizace uplatnily, byly ty, které byly spojené s vyloučením stavební správy ze spojeného modelu veřejné správy a vybudování nové soustavy státní stavební právy včetně delimitace úředníků vykonávajících danou agendu. Zjednodušeně řečeno – Svaz nesouhlasil s tím, aby celá stavební správa byla vykonávána státními úřady. Klára Dostálová na toto téma vedla s územními samosprávami řadu diskuzí. V listopadu 2019 byl do mezirezortního připomínkového řízení po velkých debatách vpuštěn návrh nového stavebního zákona, k němuž většina připomínkových míst uplatnila zásadní připomínky. Legislativní proces se pak s velkými debatami, kulatými stoly, workshopy a vším možným vlekl až do července 2021, kdy byl přijat zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon (dále jen NSZ). Během celého procesu se nepovedlo prosadit řadu připomínek odborné veřejnosti, ale jedna zásadní prosazena byla. Zůstal zachován smíšený model veřejné správy, tudíž stavební řízení v určeném rozsahu bylo ponecháno v kompetenci stavebních úřadů při obecních úřadech. V případě, kdy by celá stavební správa byla podřazena pod státní správu (tedy smíšený model veřejné správy by byl opuštěn a municipality by na svých úřadech nevykonávaly stavební správu), vzniklo by neúnosné riziko.

Nastavení NSZ po stránce hmotněprávní nečiní významnější problémy a ty, které vznikají, se dají v řadě případů překlenout metodickým výkladem. To samé se nedá říci o procesních ustanoveních. Svaz spolu s dalšími partnery intenzivně od úvodních diskuzí k digitalizaci stavebního řízení upozorňoval na řadu úskalí a – co je hlavní – neustále požadoval záruky, že spuštění nového systému stavebního řízení neohrozí stavební řízení samotné. Žádal důkladnou pilotáž v území, proškolení úředníků stavebních úřadů, úzkou komunikaci mezi MMR a územím, dostatečné vybavení pro výkon státní správy včetně technického zázemí a plně funkčních systémů. Bohužel ani na konci června tohoto roku, tedy na hranici spuštění nového systému, nebylo nic z toho ani na 80 % splněno. Už tehdy bylo tedy zřejmé, že jsme na prahu nejasně predikovatelného, a zjevně už ne vůbec pozitivního vývoje, ale MMR slibovalo, že vše bude doladěno. Svaz do poslední chvíle apeloval na odložení účinnosti – marně. Nic doladěno nebylo a samotné spuštění nového systému dne 1. 7. 2024 provázela ihned řada zásadních problémů – systém padal, nedalo se řádně zapisovat, pracovat v něm atd. Porodní bolesti? Kdepak. Úřady municipalit se staly živou laboratoří. Ale i tak byly úřady shovívavé, a byť se jasně ukazovalo, že práce ve starých systémech je mnohem produktivnější a v novém systému takřka nemožná, vyčkávaly a upozorňovaly na nedostatky s voláním po jejich řešení. Koncem prázdnin už ale vše jasně naznačovalo, že máme v ČR velký problém. Svaz proto oslovil svou členskou základnu k definici nedostatků a problémů, s nimiž se potýkají všichni úředníci v rámci stavebního řízení, a na základě zpětné vazby od úředníků samotných vypracoval sumář, se kterým seznámil MMR. Opravdu je to jen lenost a neschopnost úřadů a úředníků, jejich zkostnatělost a neochota pracovat s novým systémem? Nebo naprostá neznalost tvůrce systémů o tom, že vůbec existují nějaká řízení, která podléhají zákonům včetně správního řádu? Ať si čtenář odpoví sám. Úředník udělal své maximum, ale ani takovou malichernost, jako je nahrání podkladu do systému či vypravení písemnosti, sám neurychlí. Návrat k listinné podobě se tak hlásí o slovo. Tedy zase návrat do pravěku a opuštění zásad digitalizace.

Základní dezinformace často vzniká už ve vnímání pojmu „informační systém stavební správy“. Až by se dalo říci, že vznikla jakási iluze jediného informačního systému – není tomu tak. Informační systémy veřejné správy ve věcech územního plánování a stavebního řádu jsou přímo definovány v § 267 NSZ a opravdu to není jen portál stavebníka. Jedná se o portál stavebníka, národní geoportál územního plánování, evidence stavebních postupů, evidence elektronických dokumentací, informační systém identifikačního čísla stavby a informační systém stavebního řízení – tedy šest systémů včleněných do jednoho, přičemž fungovat pro úspěšnou digitalizaci stavebního řízení musí všechny jak samostatně, tak ve vzájemné provazbě jako nedílný celek. Geoportál územního plánování jsme kupříkladu nikdy neviděli. Přitom územní plánování je pro urychlení výstavby naprosto zásadní. Požadovali jsme mimo jiné prokázání funkčnosti celého systému jako celku nebo označení takzvaného integrátora (tedy osoby, která vše provazuje a – zjednodušeně řečeno – dává dohromady jako celek). Není známa analýza jednotlivých postupů ani například to, jak, zda a s jakými výhradami byly stávající systémy od dodavatelů převzaty. Je třeba podotknout, že se nejedná o investice v milionech, ale spíše v miliardách korun, které jdou ze státního rozpočtu. Jedná se tedy o naprosto zásadní investice pro rozvoj celé České republiky v nezanedbatelné výši – investice občanů, municipalit, podnikatelského sektoru i státu. Pokud by kdokoliv z úředníků či kdokoli, kdo pro někoho vykonává jakékoliv dílo, cokoliv dovedl k takovému výsledku, jaký nyní řešíme, byl by povolán k odpovědnosti a náhradě škody. Nicméně i tuto otázku odpovědnosti za škodu a náhrady škody je nezbytné si v souvislosti s DSŘ ÚP pokládat – stát ani municipality nemohou být pokusnými králíky pro podporu ega jednotlivců či jakýchkoliv skupin.

Naprosto absurdní se pak jeví výroky o hledání viníka na straně úředníků územní samosprávy. Namísto aby se hledalo urgentní krizové řešení, hledal se viník mezi sluhy systému. Dá se říci, že taková nařčení, která zazněla ve veřejném prostoru, lze považovat za skandální. Představa zkostnatělého úředníka, který se zuby nehty drží starých systémů, protože si nechce ulehčit, je více než mylná. Právě úředník byl natěšen na nový digitální systém, a protože znal matérii, se kterou se mnohdy desítky let pere, upozorňoval na problematické body. Marně. Proč nebyl vyslyšen? Možná jen můžeme dodat, že ihned po spuštění systému počátkem letošního července se Svaz obrátil na MMR s dotazem, jak se má přihlašovat obec v pozici stavebníka do systému. Dosud (tři měsíce od položení dotazu oficiálními komunikačními kanály) neobdržel odpověď. Komunikace s MMR byla více než nedo­statečná – po spuštění v červenci byla už naprosto nulová a municipality byly jen veřejnými výroky uklidňovány, že řešení je na pořadu dne. Ne nadarmo se říká, že slibem nezarmoutíš. Zbývá však dodat – viník je zřejmý, jeho hledání je absurdní. Nad to je třeba akcentovat, že i municipality jsou stavebníky, jejich výstavba je mnohdy navázána na dotace a naplnění s nimi spojených podmínek. Nemožnost nemovitou věc zkolaudovat vede ke vzniku dalších škod. Začal školní rok a je třeba se popasovat i s kolaudacemi škol a mateřských školek. Je zjevné, že výraz paralýza je naprosto namístě – dochází k postupnému ochromení řady činností a aktivit, vznikají rozsáhlé ekonomické škody. Veškeré úsilí se má v tuto chvíli věnovat hledání nápravy celého systému dříve, než přijdou investoři a developeři, ale i municipality a občané se svými oprávněnými požadavky na náhradu škody k soudu. Pak se roztočí naprosto jiné kolo osudu – bude třeba si odpovědět na otázky, odkud se pak případné náhrady škody budou hradit.

Veškeré úsilí po stránce praktické a mimopolitické je dle názoru Svazu nyní třeba hledat v nastavení provizorního řešení a repasování navrženého nového řešení, resp. jeho navržení od samého počátku znova. V minimalistickém pojetí je nyní podle Svazu nezbytné ihned provizorně umožnit stavebním úřadům pracovat ve „starých“ funkčních systémech, provést důkladnou analýzu procesů a nastavit další vývoj vedoucí k úplné a funkční digitalizaci stavebního řízení a vyřešit stávající, již spuštěné systémy. Vážíme si racionálního a pragmatického přístupu pana ministra Kupky, který neprodleně svolal pracovní skupinu s cílem popsat problémy a hledat jejich řešení. Kroky nyní musí být rychlé a bez emocí. Je nutné ihned zahájit legislativní i nelegislativní práce na nápravě celého stavebního řízení. To je to, co nás ohrožuje, brzdí a je s to způsobit kolaps celého stavebnictví. Jakékoliv půtky a vyjádření o sebraných hračkách považujeme za další důkaz nepochopení vážnosti celé situace. K tomu je třeba podtrhnout popovodňovou situaci v nemalé části území ČR – musíme reagovat ihned. Apelujeme tímto na vládu, Parlament ČR a odbornou veřejnost, aby spojily své síly a situace byla jako celek napravena co nejdříve. Svaz opakovaně deklaruje, že je v plné pohotovosti poskytnout své odborné zázemí k nápravě současné situace. (Seznam tiskových výstupů SMO ČR k návrhům nového stavebního zákona najdete na stránkách SMO ČR).

Přečtěte si další aktuální články na toto téma:

Petr Karban, šéfredaktor portálu KomoraPlus

https://test-web03-php81.aitom.cz/komoraplus_cz/2024/10/09/digitalizace-stavebniho-rizeni-hledani-pravdy/

Jan Holický, předseda Sdružení tajemníků městských a obecních úřadů ČR

https://test-web03-php81.aitom.cz/komoraplus_cz/2024/10/09/jak-dal-v-nepovedene-digitalizaci-stavebniho-rizeni/

Hana Landová, předsedkyně Sekce územního a regionálního rozvoje HK ČR

https://test-web03-php81.aitom.cz/komoraplus_cz/2024/10/09/fejk-faul-a-podvod/

Vladimír Mařík, vědecký ředitel, Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) ČVUT

https://test-web03-php81.aitom.cz/komoraplus_cz/2024/10/09/par-poznamek-k-digitalizaci-a-rozvoji-softwaroveho-prumyslu-v-cr/