Pár poznámek k digitalizaci a rozvoji softwarového průmyslu v ČR

Digitalizovat jakoukoliv agendu státních a veřejnoprávních institucí vyžaduje tvorbu poměrně rozsáhlých a složitých systémů pro práci s daty a znalostmi. Výsledkem řešení každé dílčí agendy bývá poměrně velký a složitý softwarový produkt, který musí být systémově vyvinut, odzkoušen, zprovozněn, zdokumentován a udržován po celý dlouhý životní cyklus. Tvorbu a životní cyklus takovéhoto softwarového produktu musí logicky zabezpečovat firmy, které jsou dostatečně veliké, spolehlivé, s dostatečnou reputací a prokazatelným kvalitním výkonem. Společnosti, které jsou schopny v samostatných útvarech provádět analýzu úloh a návrh architektury, které mají efektivní a efektivně řízené vlastní vývojové a programovací týmy, dostatečnou kapacitu k testování, které jsou zabezpečeny z hlediska kybernetické bezpečnosti a které navíc prvky počítačové bezpečnosti přímo včleňují do výsledného produktu. Plná dokumentace každého kroku v procesech životního cyklu je u takovýchto firem samozřejmostí.

Vyspělé státy si pro potřeby digitalizace vytvářejí, doslova pěstují skupiny schopných, dostatečně silných, zdravých firem. Studují dopředu a periodicky jejich audity a finanční hospodaření, znají skutečné vlastníky. Pak v případě potřeby vypisují soutěže právě pro takovouto skupinu vhodných firem a z jejich nabídek si vybírají. Kvalitní větší firmy mají samozřejmě vyšší hodinové sazby než firmy malé, které sice mohou být plné nadšení, ale jsou bez adekvátních vlastních kapacit, bez historie a často i budoucnosti. Ale nejsme tak bohatí, abychom vybírali pouze dle překvapivě nízkých nabízených cen, bez zohlednění mnoha dalších faktorů a souvislostí. Nicméně tak často konáme. Velký problém nastává za situace, kdy firma státní zakázku nedokončí včas nebo ji dokončí bez náležité kvality, o čemž se hovoří právě i v souvislosti s DSŘ ÚP. Poměrně slabé firmy pak zanechávají za sebou jen nefunkční torzo bez odpovídající dokumentace. Dokončovat takovýto produkt po někom, kdo se již z těch či oněch důvodů projektu neúčastní, je téměř nemožné. Z vlastní zkušenosti vím, že je v takovém případě lepší a levnější softwarový produkt vyvíjet od začátku znova.

Je to průmysl, o němž se mnoho neví, o němž se – na rozdíl od strojírenství či automobilového průmyslu – nemluví a který jen obtížně nachází podporu v národních strategiích. Je to však průmysl jako každý jiný, navíc s poměrně velkou spotřebou energie. Přitom bez něj nelze digitalizovat a automatizovat veřejnou správu (včetně DSŘ ÚP), výrobní podniky, nelze optimalizovat dopravu, výrobu a distribuci energie, neobejde se bez něj zdravotnictví, zemědělství a školství ani další služby. Nelze bez něj naplňovat vize Průmyslu 4.0 a Společnosti 4.0. Potřebujeme skutečně promyšleně budovat národní softwarový průmysl, podporovat velké národní softwarové firmy a sdružovat je s malými a středními firmami do stále rostoucího ekosystému, zaměřeného na česká řešení, na české produkty a na společný export. Takovéto produkty se pak mohou ve stále větším rozsahu opírat o umělou inteligenci a stát se lukrativním artiklem, jak ukazují mnohé pozitivní dílčí příklady. Softwarový průmysl však vyžaduje, aby stát patřičně investoval a vybudoval datovou a výpočetní infrastrukturu. Aby vybudoval fungující sandboxy, testbedy, integrovaná výzkumná a vývojová centra. Nikdo se však takovouto vizí u nás nezabývá. Akademická sféra není systémově zapojena do budování softwarového průmyslu – na rozdíl od situace v průmyslově vyspělých zemích. Všem zájemcům o digitální transformaci doporučuji, aby se detailně seznámili s nedávno publikovanou Draghiho zprávou o budoucnosti konkurenceschopnosti EU a o tom, jak se z nepříliš radostné situace vymanit. Zdůrazňována je mimo jiné role digitalizace. Je tam vlastně nepřímo i návod pro ČR. Pojďme ho zkusit společně formulovat, konkretizovat a realizovat. Schopných informatiků, znalostí a technologií máme dost. Zkusme je efektivně využít pro potřeby naší společnosti!

Přečtěte si další aktuální články na toto téma:

Petr Karban, šéfredaktor portálu KomoraPlus

https://test-web03-php81.aitom.cz/komoraplus_cz/2024/10/09/digitalizace-stavebniho-rizeni-hledani-pravdy/

Radka Vladyková, výkonná ředitelka Svazu měst a obcí ČR

https://test-web03-php81.aitom.cz/komoraplus_cz/2024/10/09/uz-neni-za-5-minut-12-uz-se-smraka/

Jan Holický, předseda Sdružení tajemníků městských a obecních úřadů ČR

https://test-web03-php81.aitom.cz/komoraplus_cz/2024/10/09/jak-dal-v-nepovedene-digitalizaci-stavebniho-rizeni/

Hana Landová, předsedkyně Sekce územního a regionálního rozvoje HK ČR

https://test-web03-php81.aitom.cz/komoraplus_cz/2024/10/09/fejk-faul-a-podvod/