čtvrtek 23. ledna 2025
ikona hodiny 31. 7. 2024 07:26

Rok od zákona o ochraně oznamovatelů

Trojnásobný nárůst počtu oznámení

Uplynul rok od účinnosti zákona o ochraně oznamovatelů. Podle největšího poskytovatele whistleblowingového řešení v České republice, platformy NNTB, vzrostl počet oznámení trojnásobně. Lidé využívají whistleblowingové nástroje i k posílání připomínek nebo nápadů na zlepšení. Zákon tak ve výsledku pomáhá s budováním otevřené firemní kultury.

Foto: Shutterstock.com
Rok od zákona o ochraně oznamovatelů - trojnásobný nárůst oznámení Foto: Shutterstock.com

Nejviditelnějším pozitivním výsledkem zákona je podle Jana Slámy z NNTB samotné zvednutí tématu interního whistleblowingu a ochrany zaměstnanců, kteří se rozhodnout oznámit nějaké nekalé jednání. Díky tomu, že se tématu dostalo nejen do mediální pozornosti, se jím totiž začaly firmy zabývat, a minimálně dva tisíce zaměstnavatelů v návaznosti na to zavedlo kvalitní systémy ochrany whistleblowerů. „I do Česka tak začal přicházet západní trend budování takzvané speak-up culture neboli otevřené firemní kultury, ve které mají zaměstnanci možnost se kdykoliv s čímkoliv ozvat, a to anonymně,” vysvětluje pozitiva Jan Sláma, podle kterého je celkový nárůst všech podnětů oproti předešlému roku trojnásobný.

Co lidé nejčastěji řeší?

NNTB, v zahraničí fungující pod názvem FaceUp, využívá jen v České republice 1 500 firem. K jednotlivým podnětům NNTB přístup pochopitelně nemá, ale podle Jana Slámy lze identifikovat kategorie, do kterých oznámení spadají.

Témata, která oznamovatelé řeší – pořadí podle četnost podání

1. Nápady, pochvaly, otázky

2. Šikana a sexuální obtěžování

3. Firemní kultura, kolektiv

4. Krádeže a korupce

5. Psychika, vyhoření

6. Diskriminace

7. Bezpečnost

8. Zákoník práce

9. Životní prostředí

10. GDPR

Zpackaný zákon

Zákon však má podle Jana Slámy i svá negativa. Hlavním problémem je podle něj chybějící úprava anonymních oznámení; zákon je nezakazuje, ale ani anonymní oznamovatele nechrání. Z dat přitom jednoznačně vyplývá, že anonymní oznámení jsou klíčová, tvoří vždy v oznámeních většinu a zároveň nejzávažnější oznámení jsou téměř vždy podávána anonymní formou.

„Česká transpozice Evropské směrnice do zákona o ochraně oznamovatelů je podle mého názoru opravdu zpackaná. Původní návrhy Ministerstva spravedlnosti odpovídaly zkušenostem z praxe i radám odborníků, ale pan poslanec Benda, potažmo ODS, z něj nakonec vytvořili kočkopsa, který nepomáhá firmám, ani zaměstnancům. Zákon ale určitě smysl měl a má, protože otevřel téma whistleblowingu, o který se tak firmy začaly zajímat, mnohé pochopily jeho hodnotu, a nakonec nastavily interní pravidla ochrany oznamovatelů správně, i když zákon jim v tom moc nepomohl,” uzavírá Jan Sláma z NNTB.

Platforma NNTB vznikla v roce 2017 jako nástroj na bezpečné oznamování šikany na školách. Na konci roku 2020 vznikla firemní verze, díky které je možné odhalovat nekalosti i v pracovním prostředí. Zaměstnanci se tak mohou bezpečně, interně a na pár kliknutí obrátit na příslušnou osobu, která má povinnost se jejich podněty zabývat.

Nejnovější články

Analýzy

Sick days jako benefit může využívat 30 % českých zaměstnanců

Situace na trhu práce si žádá zavádění nejrůznějších...
Aktuality

Zakladatelka Canaria Travel získala prestižní ocenění Tourinews

Mezi sedm osobností, které zanechaly významnou stopu v cestovním...
Názory

Jak uniknout z německé pasti? Více odvahy a vikingská inspirace!

Německá ekonomika je “nemocný muž” Evropy a s...

Nejnovější Analýzy

Analýzy

Sick days jako benefit může využívat 30 % českých zaměstnanců

Situace na trhu práce si žádá zavádění nejrůznějších...
Analýzy

Čtvrtinu dat posílaných z mobilu na internet tvoří obsah na sociální sítě

Při posuzování toku dat v rámci internetu bývalo...
Analýzy

Novou výstavbu kanceláří v Praze provázejí komplikace

V Praze byla ve třetím čtvrtletí dokončena pouze jedna...