Jak dopadne obchodní boj „hegemonů“ Trendyol a Temu?
6. 8. 2024 09:00Obchodní a marketingové strategie aktuálně dvou zřejmě největších e-commerce platforem Temu a Trendyol, které dobývají Evropu nabízí velmi zajímavý pohled,...
Oficiální daňová zátěž firemních zisků se vyjadřuje v podobě takzvané statutární sazby daně (STR, v Česku daň z příjmu právnických osob, DPPO). Je to sazba, která se dá snadno najít v zákonech příslušných zemí a v různých jednoduchých mezinárodních srovnáních.
Například z dat za rok 2022, která prezentuje Tax Foundation, vyplývá poměrně slušná – ve smyslu nízkodaňová – pozice Česka (sazba 19 %) v rámci Evropské unie (průměrná sazba 21,5 %), natožpak v rámci celého světa (180 zemí, průměrná sazba 23,4 %). Česko bude pod průměrem EU i světa i letos, po zvýšení zdejší sazby na 21 %.
Skutečné daňové zatížení může ovšem vypadat výrazně jinak. Měří se ve formě takzvané efektivní průměrné sazby daně (EATR nebo ETR). Tu dostaneme tak, že k STR doplníme informace o nejrůznějších výjimkách, prázdninách, speciálních dohodách a podobně; nebo (což by mělo dát stejný výsledek) vezmeme skutečně zaplacenou daň a vydělíme ji daňovým základem.
Výsledek není hezký: mezi oběma sazbami je často výrazný rozdíl. A tento rozdíl je prakticky ve všech zemích kladný, tedy STR je všude vyšší než ETR. Jinak řečeno, mnohé země, které se kasají vysokým zdaněním firemních zisků, ve skutečnosti firmám nabízejí různé úlevy tak, že skutečné zdanění je pak nižší. V Evropě je rozdíl největší u Malty (35 % versus 25 %) a Portugalska (32 % versus 21 %).
Experti OECD nedávno vydali studii, ve které se k tomuto tématu vrátili na základě nových dat pokrývajících velké nadnárodní firmy (multinational enterprises, MNE) a víc než 200 daňových jurisdikcí v celém světě. Ukazuje se, že existuje řada zemí, kde ETR je oproti STR nižší o víc než 20 pb (maximum je 37 pb)! (Existuje pár zemí, kde je ETR kupodivu naopak vyšší než STR, ale těch je skutečně jen pár.)
Daná studie jde ale ještě o krok dál: zjišťuje, že v rámci jednotlivých jurisdikcí jsou mezi ETR platnými pro jednotlivé MNE značné rozdíly. Z tohoto detailního zkoumání pak plynou dvě překvapivá zjištění: víc než polovina zisku, který si užívá ETR pod 15 %, a víc než desetina zisku, který je obdařen ETR dokonce pod 5 %, je daněna v jurisdikcích, pro které vychází celkové ETR nad 15 %.
Jak vidno, některé MNE jsou schopny si vyjednat extrémně nízké zdanění i v zemích, které se kasají, že mají poměrně vysokou nejen STR, ale i ETR. Tím spíše je dobré, že se na půdě OECD podařilo vyjednat dohodu o globální minimální dani. Ovšem například účast USA na této dohodě je s velkým otazníkem.