Jak dopadne obchodní boj „hegemonů“ Trendyol a Temu?
6. 8. 2024 09:00Obchodní a marketingové strategie aktuálně dvou zřejmě největších e-commerce platforem Temu a Trendyol, které dobývají Evropu nabízí velmi zajímavý pohled,...
Z ročních výsledků třídění se dlouhodobě dozvídáme, že patříme k nejlepším v Evropě. Jaká je ale realita podle zkušeností oslovených obyvatel? To zjišťují pravidelné průzkumy veřejného mínění realizované agenturou Markent pro Autorizovanou obalovou společnost EKO-KOM, která má tuzemský systém třídění na starosti.
Poslední průzkum potvrdil, že třídění odpadů se stalo samozřejmostí pro většinu obyvatel ČR. Zatímco v předchozích letech třídilo odpad 73 % z nás, v roce 2022 se k třídění hlásilo 75 % dotazovaných. Od roku 1999, kdy se v ČR třídění odpadů pomalu rozjíždělo, se tak podíl obyvatel třídících odpad zvýšil zhruba o třetinu.
Doma se třídění věnuje 95 % třídičů. V práci je to však již o poznání slabší, když procenta třídičů klesají na hodnotu 42. A na procházce či výletě v přírodě vzniklý odpad k barevným kontejnerům donese jen 40 % respondentů, kteří se ke třídění jinak poctivě hlásí.
Z dalších údajů lze vyčíst, že pravidelně třídí odpad hlavně lidé ve středním věku, kterým není lhostejný stav životního prostředí.
Profil respondentů, kteří skutečně třídí komunální odpad:
Profil respondentů, kteří netřídí komunální odpad:
A znovu se potvrzuje, že třídění je ovlivněno i dostupností kontejnerů na tříděný odpad. Aktuálně je v ČR více než 838 tisíc barevných nádob na tříděný odpad. Že to k nim nemáme daleko, potvrdili i respondenti. Z jejich odhadů vyplývá, že průměrná docházková vzdálenost k nejbližším barevným kontejnerům je 87 metrů, oproti roku 2021 se tedy zkrátila o 2 metry. S tříděným odpadem by přitom byli lidé ochotni ujít více než dvojnásobnou vzdálenost, zhruba 215 metrů. Bohužel, osm z deseti respondentů má zkušenost s nepořádkem kolem barevných kontejnerů.
Díky dobrým podmínkám, které pro třídění v ČR máme a také díky tomu, že aktivně třídí již tři čtvrtiny obyvatel, každý z nás za rok vytřídil 78 kg odpadu. Nejvíce se dařilo s 23,7 kilogramu třídit papír. Dále 21,5 kilogramu kovů, 17,2 kilogramu plastu, 15,5 kilogramu skla, a necelý půl kilogram nápojových kartonů. Ze zhruba 1,3 milionu tun obalových odpadů vzniklých v ČR se loni podařilo 81 % vytřídit a předat k recyklaci nebo energetickému využití.
Respondenti v průzkumu však uvádějí, že netřídí veškerý odpad z domácnosti. Zejména proto, že všechno podle nich vytřídit nelze, protože je odpad špinavý, případně složený z více materiálů. Mezi dalšími důvody uvádějí neochotu vymývat obaly, opomenutí, další využití odpadu v domácnosti či netřídění drobného odpadu. Celkem 66 % respondentů v souvislosti se skladováním odpadu pak uvedlo, že mají v domácnosti na tříděný odpad málo místa.
Prvním a nejdůležitějším krokem k úspěšné recyklaci je vytřídění odpadu. Díky tomu, že se třídění aktivně věnuje většina z nás, můžou shromážděné odpady v barevných kontejnerech putovat dál na třídicí linku. Zde jsou dotříděny a upraveny na druhotnou surovinu pro recyklační průmysl. Zároveň s nimi, ale vznikají i složky odpadů, které jsou zatím materiálově nevyužitelné. Ty se pak v lepších případech využívají na výrobu certifikovaných alternativních paliv nahrazujících fosilní zdroje nebo jsou využity energeticky, v horším případě jsou skládkovány.