Češi dále šetří: Jak rychle se budou rozpouštět jejich nad-úspory?

Nadále však předpokládáme, že vyšší spotřeba domácností bude hlavním tahounem české ekonomiky v příštím roce. Počítáme nejen s nižší inflací, ale také obnoveným růstem reálných mezd, což bude zásadní impuls pro oživení spotřebitelské poptávky. V podobném směru by měl působit také celkově lepší spotřebitelský sentiment a postupné rozpouštění takzvaných nad-úspor domácností.

Od začátku pandemie totiž české domácnosti nadstandardně spoří. Míra úspor v poměru k hrubým disponibilním příjmům se v posledním roce pohybuje okolo 18 %, tedy přibližně o 6 procentních bodů nad dlouhodobým průměrem. To je primárně dáno větší opatrností domácností ve světle několika negativních šoků v řadě. Pozitivní zprávou je však fakt, že v tuzemské ekonomice díky tomu existuje solidní polštář úspor, jejichž rozpouštění by mělo výhledově povzbudit aktuálně extrémně utlumenou spotřebu domácností.

S tempem rozpouštění nad-úspor je však spojeno několik otazníků, jak ve své nové studii upozorňuje i ČNB. Za prvé, rozložení úspor napříč příjmovými skupinami je nerovnoměrné. Nad-úspory jsou koncentrované především u vysokopříjmových domácností, které se ale vyznačují nižším sklonem ke spotřebě. Jinak řečeno, oproti domácnostem s nižším příjmy rostou jejich spotřebitelské výdaje s každou dodatečnou korunou příjmu výrazně pomaleji. Za druhé, vytvářené úspory se – v podmínkách zvýšených úrokových sazeb – ve větší míře umisťují do méně likvidních finančních aktiv (dluhopisy, podílové fondy a podobně), jejichž přeměna do spotřebních výdajů může být pozvolnější.

Tyto argumenty jsou z našeho pohledu relevantní, což je také důvod, proč v příštích čtvrtletích nepočítáme se spotřebitelským boomem, ale s postupným oživením poptávky domácností. I to by však mělo stačit, aby se česká ekonomika po letošním propadu (odhadujeme -0,4 %) znovu vrátila k hospodářskému růstu a výkonem konečně překonala před-pandemickou úroveň.