ECB si vybírá pauzu, depozitní sazba beze změny na 4,0 %

Nejnovější makro čísla dle ECB tento scénář potvrzují. Celková inflace v září klesla z meziročních 5,3 % na 4,3 %, nejnižší úroveň za poslední dva roky. Holubičím způsobem zároveň vyznívají i růstová data v eurozóně – ať již jde o další zhoršení podnikatelské nálady PMI v říjnu nebo slabší výkon ekonomiky ve třetím čtvrtletí, kdy dle našeho odhadu došlo k mezikvartálnímu poklesu o 0,1 %. Vyhlídky na hospodářský růst jsou navíc dle šéfky ECB Christine Lagarde zatíženy spíše negativními riziky a poměrně významnou nejistotou.

Rétorika ECB se i proto v čase zmírňuje, nadále však zůstává lehce jestřábí. Christine Lagarde na tiskové konferenci zopakovala, že centrální banka zůstává při rozhodování závislá na příchozích datech, a odmítla tak odpovědět na otázku, zda jsou již sazby na vrcholu. Šéfka ECB nicméně zdůraznila potřebu udržet vysoké úrokové sazby po delší dobu, neboť jen tak bude zajištěn udržitelný návrat inflace k cíli.

Směrem k ne-úrokovým nástrojům měnové politiky zatím k žádné změně nedošlo. Program kvantitativního utahování (QT), resp. snižování velikosti bilance pokračuje tempem přibližně 30 mld. euro měsíčně, přestože v Radě guvernérů sílí hlasy pro jeho zrychlení. Předpokládáme, že na prosincovém zasedání přijde na řadu debata o dřívějším ukončení reinvestic v rámci programu PEPP, a to za předpokladu, že mezitím nedojde k destabilizaci dluhopisových trhů jižního křídla.

Shrnuto, podtrženo, ECB signalizuje, že úrokové sazby jsou již dostatečně vysoko a na této úrovni setrvají po delší dobu. My máme za to, že prostor pro vyšší sazby se již vyčerpal. Odhadujeme, že hospodářství eurozóny bude ve zbytku letošního i na začátku příštího roku stagnovat. Stejně tak počítáme s pokračujícím desinflačním procesem, pozvolnějším v případě jádrové složky. Z těchto důvodů očekáváme, že depozitní sazba setrvá na 4,0 % až do druhé poloviny roku 2024, kdy začne pozvolný sestup směrem dolů.