středa 22. ledna 2025
ikona hodiny 12. 9. 2023 07:22

Inflace pokračuje v sestupu

V srpnu vzrostly spotřebitelské ceny meziměsíčně o 0,2 %. Meziroční inflace zpomalila na 8,5 %, když tímto směrem působil vliv srovnávací základny a několik protiinflačních faktorů. Mezi nimi byla nejdůležitější slabá spotřeba domácností a pokles cen potravin, ve kterém se již pravděpodobně zčásti odrážejí nižší ceny zemědělských výrobců.

Jiří Polanský autor

analytik České spořitelny

David Navrátil David Navrátil autor

hlavní ekonom České spořitelny

Foto: Shutterstock.com
Inflace klesá Foto: Shutterstock.com

V září by se inflace měla dále snížit, když čekáme její hodnotu pod 8 %. Ve čtvrtém čtvrtletí se ale z důvodu loňského Úsporného tarifu (nízké srovnávací základny) tento vývoj dočasně zastaví. V lednu příštího roku čekáme inflaci mezi 2 a 3 %.

Aktuální data jsou v souladu s očekáváním trhů a prognózou ČNB. Proto by neměla implikovat výraznější pohyb kurzu koruny nebo změny tržních očekávání na budoucí vývoj sazeb ČNB. I nadále čekáme první pokles sazeb v listopadu, ačkoliv data dle nás signalizují potřebu začít snižovat sazby již nyní.

Vývoj v srpnu

V srpnu se spotřebitelské ceny zvýšily meziměsíčně o 0,2 %. V meziročním vyjádření dosáhla celková inflace 8,5 %. Data jsou mírně pod naším odhadem (8,7 %), když hlavním důvodem je výraznější pokles cen potravin, než jsme čekali.

Celkově tak inflace dál pokračuje v sestupu z lednového vrcholu. Hlavním důvodem je vliv srovnávací základny, kdy po 12 měsících vypadávají z meziročního srovnání loňské cenové šoky. Vedle toho ale působí protiinflačně i několik faktorů, které tak významně přispívají k postupnému návratu inflace směrem k normálním hodnotám. Mezi nimi je nejdůležitější utlumená poptávka domácností. V poslední době pak také směrem dolů působí pokles cen zemědělských výrobců.

Zdroj: ČS
Zdroj: ČS
Zdroj: ČS
Zdroj: ČS

Za meziměsíčním růstem cenové hladiny stálo především významné zvýšení cen pohonných hmot. To bylo částečně ovlivněno vyšší spotřební daní na naftu, nicméně větší vliv měla vyšší cena ropy. Stouply také ceny některých služeb, především za rekreaci a stravování. Opačným směrem pak působil pokles cen potravin, kde vliv má snížení cen zemědělských výrobců a nízká poptávka domácností.

Zdroj: ČS
Zdroj: ČS

Krátkodobá prognóza

Inflace by měla zpomalovat i v září, kdy by se mohla dostat pod 8 %. I nadále bude hlavním důvodem srovnávací základna spolu s nízkou spotřebou domácností a poklesem cen zemědělských výrobců. Navíc by mohlo začít postupně docházet k poklesu cen energií, když řada společností upravuje své ceníky za elektřinu a plyn směrem dolů.

Ve čtvrtém čtvrtletí letošního roku může ovšem dojít k (dočasnému) zvýšení inflace. To ale nebude způsobeno vývojem ekonomiky, nýbrž loňským Úsporným tarifem, který byl v rámci dat inflace započítán jako výrazné snížení cen elektřiny, což pro meziroční vývoj inflace během čtvrtého čtvrtletí letošního roku znamená nízkou základnu. Tento vliv je zhruba 3 procentní body (pokud inflace bude v říjnu například 9 %, skutečná pak bude jen 6 %).

Střednědobá prognóza a rizika

Na začátku příštího roku pak inflace skokově spadne, opět především z důvodu srovnávací základny. Letos v lednu totiž vzrostla cenová hladina meziměsíčně o velmi výrazných 6 %, což právě v lednu z meziročního srovnání vypadne. Pro leden tak aktuálně čekáme inflaci kolem 2,5 %, nicméně oboustranné riziko představují především ceny energií.

Kolem 2 % by se inflace měla pohybovat během většiny příštího roku, když zhoršení na trhu práce, očekávaná fiskální konsolidace a pokles cen energií budou působit v protiinflačním směru. Vyloučit se nedá ani významnější pokles inflace pod 2 % či dokonce deflace (ačkoliv ta má nízkou pravděpodobnost), když záležet bude především na cenách energií a vývoji globální ekonomiky.

Rizika jsou oboustranná a zvýšená. Vzhledem ke spíše nepříznivým datům z české i světové ekonomiky z poslední doby jsou rizika nyní vychýlená směrem dolů, a to především pro příští rok.

Zdroj: ČS
Zdroj: ČS

Vliv na měnovou politiku ČNB a korunu

Pro srpen očekávala ČNB meziroční inflaci ve výši 8,5 %. Současná data jsou tak v souladu s prognózou ČNB. Ta již pro třetí čtvrtletí implikuje pokles sazeb.

I nadále čekáme první pokles sazeb v listopadu letošního roku. Čistě ekonomická data by ale dle nás implikovala potřebu začít snižovat sazby již během třetího čtvrtletí, a to především z důvodu očekávané inflace pro příští rok relativně blízko inflačního cíle. ČNB si bude, i vzhledem ke své současné komunikaci, ale pravděpodobně chtít počkat o něco déle a začít snižovat sazby později, aby měla jistotu, že inflace je pod kontrolou. Z tohoto důvodu se nedá vyloučit ani začátek snižování sazeb až na začátku příštího roku.

Vliv na kurz koruny pravděpodobně nebude výrazný, když data jsou v souladu s očekáváním trhů i ČNB.

Zdroj: ČS
Zdroj: ČS

Inflace zvolnila na 8,5 procenta

V srpnu vzrostly spotřebitelské ceny meziměsíčně o 0,2 %. Meziroční inflace zpomalila na 8,5 %. V září by se inflace měla dále snížit, když Jirka čeká její hodnotu pod 8%. Ve čtvrtém čtvrtletí se ale z důvodu loňského Úsporného tarifu (nízké srovnávací základny) tento vývoj dočasně zastaví. V lednu příštího roku čekáme inflaci mezi 2 a 3 %.

Čísla za inflaci jsou v souladu s tím, co ČNB očekávala. Ať už základní scénář ČNB nebo i náš model ukazuje, že by se sazby měly snižovat už teď. Bankovní rada ale váhá, protože má obavy z mezd, asymetrické vnímání rizik. My očekáváme snížení repo sazby v listopadu, rizikem je strnulost v bankovní radě a mylné vnímání, že příliš vysokými sazbami se nic pokazit nedá.

Krátkodobá dynamika CPI inflace (tedy tříměsíční průměr sezónně očištěných anualizovaných meziměsíčních změn) ukazuje, že celková inflace je nyní na čtyřech procentech, jádrová v inflačním cíli. A krátkodobé nákladové faktory průmysloví výrobci a výrobci cen potravin ukazují směrem dolů.

Zdroj: ČS
Zdroj: ČS

Konkurencí k prosperitě

Snížená konkurence umožňuje firmám omezit produkci, aby zvýšily ceny, a omezit přijímání zaměstnanců, aby snížily mzdy. Jinými slovy: nižší konkurence přináší vyšší ceny, nižší produkce, nižší mzdy, nižší zaměstnanost, nižší podnikavost a méně start-upů. Nejde jen o nějaký teoretický koncept, nedávná studie to jasně dokládá na datech. Antimonopolní řízení například zvyšují zaměstnanost o 5,4 %, zvyšují zakládání podniků o 4,1 %. Výsledky ukazují, že vládní antimonopolní vymáhání vede k trvale vyšší úrovni ekonomické aktivity v cílových odvětvích.

V rámci boje s inflací bychom se proto neměli spoléhat jen na centrální banku nebo vládu. Ale i na podporování hospodářské soutěže, zvyšování konkurenčního prostředí. Lepší konkurenční prostředí také pomůže prolomit past ekonomiky středních příjmů, zvýšit životní úroveň a prosperitu.

Články autora Jiří Polanský

Nejnovější články

Analýzy

Sick days jako benefit může využívat 30 % českých zaměstnanců

Situace na trhu práce si žádá zavádění nejrůznějších...
Aktuality

Zakladatelka Canaria Travel získala prestižní ocenění Tourinews

Mezi sedm osobností, které zanechaly významnou stopu v cestovním...
Názory

Jak uniknout z německé pasti? Více odvahy a vikingská inspirace!

Německá ekonomika je “nemocný muž” Evropy a s...

Nejnovější Analýzy ze Spořky

Analýzy ze Spořky

ČR lídrem dekarbonizace?

Česká ekonomika má druhý nejlepší set parametrů na...
Analýzy ze Spořky

Airbnb, Booking.com a dostupnost bydlení

Podle dat Eurostatu počet nocí strávených hosty v...
Analýzy ze Spořky

Zemědělské ceny a ceny služeb představují inflační riziko   

V říjnu se ceny průmyslových výrobců meziměsíčně nepatrně...