Chorvatský turismus: dynamicky a udržitelně

Ředitel Chorvatského turistického sdružení Miodrag Mlačič na tiskové konferenci 8. června, zaštítěné velvyslankyní Chorvatska paní Liljanou Pancirov, prezentoval výsledky Chorvatska v roce 2022. Ze zahraničí přijelo více než 16 miliónů návštěvníků, kteří v Chorvatsku strávili více než 92 miliónů přenocování. Domácích turistů bylo podstatně méně: necelé tři milióny osob s dvanáct a půl miliónem noclehů. Tato čísla se těsně přiblížila objemům dosahovaným v nejúspěšnějším předcovidovém roce 2019.

Českých turistů přijelo na 900 tisíc a v Chorvatsku strávilo na 6 miliónů nocí. Tím se Česká republika umístila na pátém místě v počtu realizovaných přenocování zahraničních návštěvníků, těsně za Polskem, ale před Itálií, Velkou Británií nebo Nizozemskem.  Průměrná délka pobytu českých turistů pak dosáhla 6,7 nocí. Počet návštěvníků z České republiky takto nejen dosáhl, ale o 13 % překročil počet návštěvníků v roce 2019. A mohl být ještě vyšší.  Zástupci našich cestovních kanceláří se mi nejednou svěřili, že by byli mohli do Chorvatska prodat víc zájezdů, ovšem za předpokladu, že by měli k dispozici další hotelové kapacity. Jenže ty byly obsazeny převážně německými cestovními kancelářemi. Není proto divu, že prostřednictvím cestovních kanceláří do Chorvatska cestovalo jen 28 % českých turistů, ti ostatní jeli individuálně. Stejně tak je logické, že nejvíce turistů se ubytovává v soukromí, až po té následují hotely a kempy. Určitou roli tu hrají již i osobní vazby stálých návštěvníků s chorvatskými hostiteli, které se samozřejmě přenášejí, v době sociálních sítí nejspíš mnohem víc, než bývalo zvykem. Přijíždějí zejména rodiny s dětmi, a to zejména v letních měsících v době prázdnin, ale v posledních letech se Chorvatsko stále více stává populární i mezi návštěvníky, kteří mají v oblibě aktivní trávení dovolené a vyhledávají aktivity jako treking, cykloturistiku, jachting, vodní sporty a přijíždějí i mimo hlavní sezónu

Podle statistických údajů směřovali Češi nejčastěji do Splitsko-dalmatinského regionu, následuje Istrie, Zadarský region, po té Přímořsko-goranský, Šibenicko-kninský a nakonec nejvzdálenější Dubrovnicko-neretvanský region. O preferenci bližších cílů svědčí pořadí top destinací:  na prvních dvou místech je Umag a Medulin, třetí je Baška Voda, ale na čtvrtém místě už zase istrijská Poreč, následovaná Biogradem na Moru a Crikvenicí. Hlavním magnetem pro cesty je samozřejmě moře a příroda, uvádějí se však i city breaky.

Za letošní rok (konkrétně do 5. června) navštívilo Chorvatsko již 57 tisíc českých turistů, kteří tam realizovali 244 tisíc přenocování. Je to o cca 6 % víc než loni, tedy o pětinu více než v roce 2019.

Především to, že se přiblížilo – tedy co do silniční dopravy. Vstupem do Schengenu a zrušením všech proticovidových opatření odpadly kontroly a cesta se výrazně zrychlila. Ta na jih se zrychlila i díky zprovoznění mostu přes Pelješac, který je sám o sobě turistickou atrakcí. Zastavit se na něm nesmí. Jak ale Miodrag Mlačič poznamenal, zastavuje a fotografuje tam kde kdo. O případných pokutách se nezmínil, ale co není, může být. Až zhoustnou davy, bude to asi nejen pravděpodobné, ale nutné.

Zavedení eura zjednodušuje situaci především turistům z eurozóny, ale Češi, nezáviďte. Díky silné koruně jsou pro nás prý ceny v Chorvatsku plus minus stejné, jako ty u nás. Samozřejmě, kdo nakupuje na prestižním místě, platí odpovídající cenu. Takže kopeček zmrzliny pořídíte na frekventované promenádě i za 3 eura, zatímco za dvěma rohy za polovic.

Jak je to s medializovanými pokutami a excesy za nevhodné oblečení a dalšími poplatky? První a zásadní rada Miodraga Mlačiče zní: nevěřte (nejen) chorvatským médiím. Ve skutečnosti je situace mnohem klidnější – ale média vyhledávají senzace. Na druhé straně, mládež posilněná alkoholem dovede ztrácet soudnost i zábrany – a to si Chorvatsko nepřeje a udělá tomu přítrž, už v zájmu samotných turistů. Takže na frekventovaném nábřeží či dokonce náměstí v odvážných šatičkách ano, topless ne.

Samostatnou kapitolou je, resp. bude čím dál víc overturismus. Vstup do Dubrovníku se reguluje a regulovat bude cenou. Protože staré město není nafukovací a kdo tam jde, tak se chce rozhlédnout, ne mačkat jako sardinky. Chorvatsko chce udržitelnou turistiku v zájmu svém – i v zájmu turistů samých. Má co nabídnout. Starobylá přímořská města, v létě překrvená, lze mnohem lépe obdivovat v mimosezóně. Spoustu krás a zážitků lze ulovit ve vnitrozemí, bohatém na hory, kaňony i divokou vodu. Proto se Chorvatsko chce zaměřit na outdoor, zvláště pro mládež. Pro všechny věkové skupiny nabízí svou vynikající gastronomii a vína. Ta chutnají opravdu skvěle a určitě stojí za to vidět některé jejich rodné vinice, pohovořit s místními a posedět u vína na místě. Odborník na Chorvatsko, majitel české cestovní kanceláře 101 CK Zemek, mi líčil přímo nadšeně vinice na prudkém svahu na ostrově Pelješac, pečlivě ručně obdělávané, protože to je jediná technika, která takovou polohu zvládne. A Dingač je vskutku nápoj bohů.