Jak dopadne obchodní boj „hegemonů“ Trendyol a Temu?
6. 8. 2024 09:00Obchodní a marketingové strategie aktuálně dvou zřejmě největších e-commerce platforem Temu a Trendyol, které dobývají Evropu nabízí velmi zajímavý pohled,...
Ekonomický výhled na následující roky není vůbec růžový. To se odráží v očekáváních našich podnikatelů. Hlavními výzvami, před kterými podnikatelé stojí, jsou dlouhodobé geopolitické napětí a nestabilita, vysoká úroveň inflace způsobená cenami energií, narušení dodavatelských řetězců a také další zpřísňování globálních finančních podmínek.
HDP v EU by podle jarní prognózy Evropské komise mělo v tomto roce dosáhnout 1,0% růstu, v roce příštím 1,7 %. Inflace má v EU letos činit 6,7 % a polevit v roce 2024 na 3,1 %. Ve druhé polovině loňského roku se prudce zvýšil počet vyhlášených bankrotů mezi podniky v EU a dosáhl nejvyšší úrovně od zahájení sběru dat v roce 2015. Rozvraty způsobené válkou na Ukrajině a energetickou krizí zatemnily výhled pro ekonomiku EU a měnové orgány po celém světě se pustily do rázného zpřísňování měnových podmínek. Výpůjční náklady rostou, zatímco úvěrové toky klesají.
Pro malé a střední podnikatele je frustrující, že navzdory jejich důležité roli v ekonomice, tj. tvorba dvou třetin pracovních míst v soukromém sektoru a příspěvek k více než polovině celkové přidané hodnoty vytvořené podniky, je politici neberou vážně. Je až zarážející, že se Evropská komise nerozhodla v reakci na turbulentní vývoj změnit svých 6 priorit ani přehodnotit portfolia členů kolegia, jak někteří možná očekávali.
Od začátku aktuálního legislativního období Komise (mandát 2019-2024) byla evropská podnikatelská komunita vystavena „inflaci“ nových politických iniciativ a legislativních návrhů. Pokračování v politických cílech Komise předsedkyně von der Leyenové – zarámovaných Zelenou dohodou pro Evropu – pokračovalo beze změny navzdory celosvětové pandemii, válce a energetické krizi. Evropské podniky dosáhly saturačního bodu regulace, kdy už je těžké udržet krok s novou legislativou EU a zároveň konkurovat rivalům na mezinárodní úrovni. Nejhorší je však teprve před námi, neboť nyní nastane období, kdy se nová „zelená“ pravidla překlopí do praxe.
Úkolem pro nadcházející Komisi a Parlament (mandát 2024-2029) by mělo být zefektivnění a „očištění“ stávající legislativy, aby bylo možné naplňovat politiky bez zbytečné zátěže nebo složitosti a poskytnout podnikům prostor pro oddech, který potřebují k růstu a obnově ekonomiky. Doporučuji tedy nadcházejícím institucím EU období očistce.
Podniky jsou často považovány za odpůrce regulace, ale není tomu tak. Podniky potřebují dobře regulovaný trh, ale ústředním bodem je úroveň konzistence a předvídatelnosti. Regulační bilance je v současnosti špatně nastavená. Musíme provést inventuru legislativních aktů, které byly přijaty v rámci současného mandátu institucí EU, a analyzovat jejich dopad na evropské hospodářství a zaměstnanost a také jejich příspěvek k adaptaci na změnu klimatu. Žádný legislativní akt v rámci agendy Zelené dohody nebyl před konečným přijetím podroben důkladné analýze dopadů, přestože konečná znění přijatých aktů se podstatně liší od textů původně navržených Evropskou komisí.