​Motivace: Kořeny, které nikdo nevytrhne

Když jsme si zhruba před rokem a půl oddechli, že za sebou máme pandemii koronaviru, ještě jsme netušili, jaké důsledky bude mít a jaké krize budou následovat. Nutnost home office, nucená izolace, nemožnost relaxu a zcela nové podmínky po sobě zanechali spoušť nejen v podobě rozšíření závislostí, psychických poruch či zhoršení fyzické kondice, ale také v podobě zpřetrhaných sociálních vazeb, zejména s kolegy v práci, nebo pocitu odtržení od firmy.

Kolegům se vzdálily společné cíle, začali být skeptičtí ohledně svého přínosu pro firmu i pro společnost. Již tehdy začali hledat HR manažeři cesty, jak obnovit vnitrofiremní vztahy a posílit loajalitu, obzvláště proto, že mnohé firmy hodlaly pokračovat v tzv. hybridním modelu práce.

„Již v té době jsme věřili, že řešením mohou být moderní technologie. Proto jsme začali v rámci naší motivační platformy Můj Up vyvíjet moduly, jejichž využívání má přispívat především k udržení motivovaných a angažovaných pracovníků a k usnadnění komunikace v rámci firmy,“ vysvětluje Stéphane Nicoletti, generální ředitel společnosti Up Česká republika, která se specializuje na zaměstnanecké benefity.

Bohužel, pandemie koronaviru nebyla zdaleka tou poslední krizí, která začala povážlivě rozevírat nůžky mezi lidmi. Válečný konflikt na Ukrajině se ukázal být dalším zlomovým okamžikem rozdělování společnosti. Rekordní inflace už jen plynule navázala a umocnila problém předchozích let. Hospodářská krize tvrdě dopadla na rozpočty domácností. V současné době má již mnoho zaměstnanců pocit, že pracuje jen proto, aby zaplatila účty.

„Pokud jde o aktuální psychické rozpoložení zaměstnanců, v první řadě můžeme sledovat enormní únavu, pod kterou jsou stále ještě podepsány dva roky pandemie a třetí rok války i velkých ekonomických výzev v podobě inflace, které znamenají pro mnoho firem potřebu restrukturalizace,“ popisuje koučka Cristina Muntean a dodává: „To vše se promítá do
mentálně-emočního stavu lidí. Vidíme, jak jsou unavení, jak potřebují přestávky, jak potřebují dovolené a jak využívají volna například během státních svátků, aby vypnuli a načerpali chybějící síly.“

Výsledky aktuálního průzkumu společnosti Up Česká republika mezi více než 1 000 zaměstnanci tuzemských firem a organizací však ukazují, že vlivem aktuální situace ztratilo mnoho zaměstnanců v současné době tolik potřebné možnosti, jak zrelaxovat a vypnout.

Většina zaměstnanců začala šetřit prakticky všude, ale zejména na jídle, koníčcích a dovolené. Téměř 3/4 zaměstnanců uvedly, že v některých oblastech musely výrazně snížit výdaje nebo jim dokonce na tyto oblasti vůbec nezbývají finance. Téměř třetina (32 %) si musí odpustit víkendové jídlo v restauraci a shodný počet omezil výdaje na kulturu. 30 % lidí se již vzdalo dovolené a více než čtvrtina lidí uvedla, že byla nucena oželet všednodenní obědy v restauraci.

Absence možnosti načerpat energii a zároveň zvyšující se stres a obavy z nedostatku peněz se promítají i do situace na pracovišti. Dle výsledků Barometru pociťuje 60 % lidí větší únavu v práci a shodný počet uvádí, že je v důsledku nucených škrtů v rozpočtu méně motivováno, třetina lidí se hůře soustředí na práci. „Finanční jistota je pro člověka jednou ze základních potřeb, stejně jako dostatek jídla, bezpečné prostředí pro život a bydlení. Jejich nedostatek vyvolává u lidí mimo jiné silnou nervozitu, úzkostné stavy či pocit marnosti,“ uvádí Markéta Prunerová, lektorka a koučka z MgC Group.

Pokles motivace potvrzuje také další průzkum LMC. Podle JobsIndexu ze září 2022 je 44 % zaměstnanců demotivovaných, 38 % dokonce i nespokojených. Motivovaných a ještě k tomu spokojených je pouze 39 %. Přitom spokojení zaměstnanci jsou právě teď nejpotřebnější nejen k udržení chodu firmy, ale i k restartu ekonomiky.

„Zaměstnavatelé musí hledat cesty, jak zmírňovat negativní dopady krize na jejich psychický a fyzický stav. Jednou z těchto cest je přenastavení mixu odměňování v rámci firmy. Volnočasové benefity nebo účelové výhody mohou podpořit právě odpočinek a motivaci zaměstnanců. Vedle benefitů je pak čím dál důležitější i celkově zdravá firemní kultura, kterou však musí firmy zajistit ve zcela nových podmínkách,“ vysvětluje Nicoletti.

Naprostým základem pro budování zdravé firemní kultury je samotné zjišťování toho, jak jsou zaměstnanci ve firmě spokojeni, případně co by vlastně ke spokojenosti potřebovali. Mnozí zaměstnavatelé však stále nemají o situaci a problémech svých zaměstnanců přehled. Také HR ředitelé a HR manažeři se doposud měřením spokojenosti nebo zjišťováním názorů svých lidí příliš pravidelně nebo metodicky nezabývali. Často to tak bylo z důvodu organizační náročnosti, složitého vyhodnocování nebo kvůli prosté absenci vhodných nástrojů.

„Na popud samotných firem jsme proto v rámci platformy Můj Up nedávno vyvinuli moduly Měření spokojenosti a Anketa, které HR oddělení umožňuje mít stálý přehled o spokojenosti zaměstnanců a včas odhalit rodící se problém. Oba tyto moduly doplňuje již dříve spuštěný nástroj Zeptejte se zaměstnavatele, v rámci kterého se zaměstnanci mohou dotázat cíleně svých nadřízených prakticky na cokoliv,“ popisuje Nicoletti.

Pracovat na firemní kultuře ale znamená i zaměřit se na relativní detaily. „Nejen chlebem živ je člověk“, praví se. Zdánlivě nevinná věc jako je pochvala, dokáže vyšvihnout atmosféru na pracovišti na úplně jinou úroveň, přitom v českých podmínkách se s oceněním za odvedenou práci spíše šetří. V případě budování zdravé firemní kultury je však absence pochval velkým deficitem.

Podle průzkumu Barometr zaměstnanců se 6 z 10 lidí pochvaly nedočká za celý měsíc. Pro polovinu lidí je přitom pochvala v práci stejně důležitá nebo dokonce důležitější než finanční ohodnocení. „Přínos pochvaly ve většině případů nelze nahradit penězi, které fungují a motivují krátkodobě. Pochvala či uznání mají mnohem výraznější a dlouhodobější dopad zejména na motivaci zaměstnanců a jejich angažovanost. Není divu, že náš modul Pochvala patří k vůbec nejoblíbenějším,“ vysvětluje Nicoletti.

Lze předpokládat, že v následujících měsících dojde po ekonomické stránce pouze k mírnému zlepšení. Současně je nutné počítat s tím, že ani nynější krize není tou poslední, doposud neznámé problémy a výzvy nás budou provázet i nadále. Pokud má firma v budoucnu uspět, je nutné v každou chvíli přijmout potřebná opatření, která budou fungovat a neustále pracovat na tom, aby se zaměstnanci na pracovišti v každý okamžik cítili dobře.

„Dopad krizí na pracovní kolektivy je neoddiskutovatelný. Lidé spíše řeší své vlastní problémy a potřeby, až pak problémy týmu nebo firmy. Zásadní a nezbytné je, aby manažeři nešetřili na klíčových strategických věcech, jakou je zdraví a osobní rozvoj zaměstnanců. Protože pokud jsou zaměstnanci nemocní, fyzicky nebo duševně, a zhroutí se, pak se začne rozpadat i celá firma,“ dodává závěrem Cristina Muntean.