Holubičí FED a otočená data z trhu práce 

Trhy doufaly, že se tak vracíme ke standardnímu výhledu a že tlak na další růst sazeb bude slábnout s tím, jak klesá inflace v USA. Svou roli sehrál také stav amerického bankovního sektoru. Rozvolnění některých regulačních požadavků spolu s vysokou koncentrací vkladů od několika velkých vkladatelů dělá některým bankám v USA velké vrásky na čele a federální rezervní systém FED je si vědom, že část bank nemusí další zvyšování sazeb ustát. Ukazuje se však, že centrální banka USA FED má momentálně na zřeteli mnohem více cenovou stabilitu než problémy bank s neošetřeným kurzovým rizikem. Banky jsou však také zdrojem utažení, neboť rostoucí nejistota v bankovním sektoru tlačí nahoru mezibankovní úrokové sazby, od nichž se odvíjí i sazby pro firmy a domácnosti.

Tento výhled však trhu vydržel pouze dva dny, do doby, kdy byla reportována data z US trhu práce. Počet nových pracovních dosáhl za duben 253 tis. nových míst, poměrně výrazně nad očekávanými 185 tis. místy. Velkým překvapením ale byl pokles míry nezaměstnanosti z 3,5 % na 3,4 %, když trhy počítaly s růstem na 3,6 %. Zde se lámal chleba, neboť pokud FED říká, že další růst sazeb závisí na datech a data ukazují na stále robustní trhy práce, naděje na pauzu ve zvyšování nebo dokonce pokles sazeb rozhodně nerostou. FED sám trhu opakovaně vysvětluje, že dokud nevychladne trh práce, nejsou vyhlídky na výraznější pokles sazeb na místě. Trhy se tak musely smířit s růstem rizika vyšších sazeb a spíše se zbavily spekulací na slabší dolar.