My pro letošní rok čekáme průměrnou inflaci na 10,4 % s tím, že pod 10 %, což může být důležitá psychologická hranice i pro ČNB, vyklesá inflace pravděpodobně na přelomu druhého a třetího čtvrtletí. V loňském roce inflace překvapovala neustále směrem nahoru, letos by tomu ale mohlo být opačně, byť rozsah překvapení by měl být letos v porovnání s loňským rokem menší.
Faktorů, které to mohou způsobit, je celá řada:
- Část poskytovatelů energií již avizovala pokles cen pod vládnou stanovené stropy. Vzhledem k velikosti příspěvku růstu cen energií do celkové inflace (v loňském roce průměrně 2,5 procentního bodu) může být tento faktor docela zajímavý. Jen není snadné celkový dopad spočítat. Na jednu stranu se objevily informace, že by pokles cen energií mohl být zhruba 10 % a týkat se milionu domácností, na druhou stranu ale neznáme počet domácností, kterým končí/bude končit fixace nižší ceny z dřívějšího období, a kterým se tak ceny naopak ještě zvýší.
- Věřím tomu, že dolů půjdou ceny potravin. Ty jsou v ČR specifické tím, že se v nich výrazněji projevuje vliv poptávky a ta byla v minulých čtvrtletích přehřátá, což se ve vývoji spotřebitelských cen potravin značně projevilo. S propadem spotřeby domácností tento vliv ale odezněl a čekal bych tak, že nižší poptávka začne působit ve směru poklesu některých cen potravin. Potraviny mají v koši vysokou váhu a jejich nedávný růst tak na přelomu 2022/23 přispíval do meziroční inflace zhruba 4,5 procentními body. Pokud k tomu dojde, může být tento vliv dost silný.
- Kapitolou samou o sobě jsou ceny nemovitostí. Ty jsou v CPI zachyceny ve formě tzv. imputovaného nájemného. Průměrný příspěvek této položky do meziroční inflace byl v loňském roce necelé dva procentní body. Dá se čekat, že útlum poptávky se do poklesu cen nemovitostní velmi pravděpodobně propíše, nemusí to být ale hned (zpoždění za vývojem HDP jsou u „housingu“ relativně dlouhá, zhruba rok a více).
- Vliv silné koruny bude dalším faktorem. Ačkoliv pro aktuálně silnou korunu nevidím moc ekonomický základ (ekonomická data by podle mě implikovala korunu k euru na 24,20-24,50), tak čím déle bude koruna silná, tím lépe pro spotřebitelskou inflaci. Kurz totiž ovlivňuje ceny importů v CZK, což pak ovlivňuje i ceny doma vyrobeného zboží (domácí výrobci nemohou tak výrazně zvyšovat ceny, protože by dovozy byly levnější a domácnosti by na ně ve větším přešly).
- Dalším faktorem jsou ceny komodit. Data z eurozóny či USA by se mohla ještě dále zhoršit, což by se na poptávce po komoditách mělo projevit. Například ceny ropy se drží stále nad 80 dolary. Pokud dojde k ochlazení ekonomického vývoje v USA, ceny půjdou dolů, což se projeví v poklesu cen benzínu a nafty. Tento vliv ale nebude pravděpodobně tak silný, protože pokles cen ropy brzdí politika OPEC+ a nízká kapacita těžby. Kromě SAE a Saúdské Arábie ostatní země OPEC nemohou příliš z nedostatečných kapacitních důvodů zvýšit těžbu ani kdyby chtěly (a část by asi i chtěla kvůli zalepení děr v rozpočtech).
- A protiinflačně mohou působit v ČR i e-shopy. Ty mají relativně plné sklady, když po několika letech silných růstů očekávaly (trochu nesmyslně) pokračování příznivého vývoje spotřebitelské poptávky. Dají se tak čekat výprodeje…
- Dalším vlivem může být fiskální konsolidace, ale dokud nebudou schválena konkrétní opatření, nemá z hlediska makro prognózy smysl se tím příliš zabývat.
Celkově to jsou zatím spíše měkké signály (jinak bych je již zapracoval do prognózy) a cenový vývoj tak zůstává zatížen značnou nejistotou. Možnost rychlejšího než nyní očekávaného zpomalení inflace je ale reálná.