Czech Travel Market: Miniveletrh, na kterém se pracovalo

Czech Travel Market, který se letos po přestávce opět konal v areálu PVA na letňanském výstavišti 25. a 26. října, potvrdil, že vlastně není ani tak veletrh „ke koukání“, jako workshop s vnořenými workshopy. Čistě pro cestovní ruch, čistě pro odborníky. Žádné stánky spotřebního zboží a zaručeně geniálních čistidel, masážních přístrojů a dalších nabízečů, co doplňují kapacity na veletrzích pro veřejnost. Kontaktovat a příležitost se potkat. V předchozích ročnících hučela veletržní hala jako úl a návštěvníky, kteří mají účast zdarma, bylo nutno kádrovat, aby splňovali požadovaný profil: cestovní kancelář nebo cestovní agentura. Nikdo další by neměl vystavovatele – tvůrce či dodavatele produktu cestovního ruchu – zdržovat od jednání, kvůli kterým přišli, neřku-li jim nekale konkurovat. I letos byla registrace povinná.

Jenže tentokrát byla výstavní hala nebývale vzdušná. Návštěvníků málo, u registrace pomalu nebylo moc co dělat, mezi řadami stolků se dalo tancovat. Přitom pár stolků bylo neobsazeno de jure (nebyly ani označeny) a plno dalších bylo často prázdných de facto, protože zástupci právě pracovali na workshopu. Vystavovatelů jsem v katalogu napočítala rovnou stovku. Workshopy byly čtyři: chorvatský a německý a maďarský a slovenský. Z toho vždy dva paralelně ve stejný čas. Zájemce o obě teritoria aby se naklonoval – i když tak zlé to zase nebylo, měl na zvládnutí vždy po třech hodinách. Dlužno říct, že přes viditelně slabou účast návštěvníků Czech Travel Marketu, ty workshopy byly obsazené velmi dobře. Z obou stran: nabídky i poptávky. Takže tudy cesta vede. Druhý den veletrhu byl ještě ospalejší – a byla to škoda. Asociace cestovních kanceláří pořádala panelovou diskusi Top 15 otázek z právního pohledu z letošní turistické sezóny. S odbornicí na slovo vzatou: Klárou Havlíčkovou-Dvořákovou, která se specializuje již řadu let na právní problematiku cestovního ruchu a sporů klient – cestovní kancelář, agentura či dopravce, potažmo jejich vzájemné propojení. Spolu s právničkou a vedoucí odboru cestovního ruchu MMR Renatou Královou na toto téma vydala již druhou knihu Cestovní právo, kterou na akci také představila a dvěma vylosovaným šťastlivcům věnovala. Diskuse vycházela z nejčastějších zapeklitých otázek, respektive konkrétních příkladů z turistické praxe. Pracovníci cestovních kanceláří a agentur tak měli zdarma možnost získat nejen právní povědomí, co se může stát a jak s tím naložit, ale i optat se na svůj vlastní problém. Pohříchu, ani nevelká nafukovací hala nebyla zcela zaplněna. Zato čas vyměřený diskusi se protáhl nakolik to další program umožnil – a bylo by bývalo možno pokračovat s dalšími a dalšími aspekty. Proč to návštěvníci veletrhu nevyužili?

Druhý den bývá návštěvnost vždycky slabší. Možná už kdekdo pospíchá pracovat – nebo je snad unaven z předchozího opravdu dost náročného dne. Neúčast na nějaké prezentaci by šlo pochopit. Nechat si ujít možnost ušetřit náklady na právníka nebo na z neznalosti nezvládnutý profesní problém, to je ovšem na pováženou Akce byla propagována velmi dobře. Členové ACK ČR možná hřešili na to, že se na všechno zeptají dodatečně na asociaci, respektive najdou připravené zásady a závěry na členských webových stránkách. Ale co ti ostatní? Pes může být zakopán spíš jinde. Organizátoři veletrhu by se měli zamyslet nad jeho termínem. Sice respektovali den státního svátku včetně předvečera, ale už se nestačili vypořádat s termínem podzimních prázdnin a navazujícího ředitelského volna na školách. Jenže zvláště po covidovém puštění žilou se pracovníci v cestovních agenturách musejí ohánět, aby zvládli první dobrou sezónu a protáhli ji pokud možná i na příště. Přitom v oboru pracují převážně ženy, z nichž ne každá má na koho delegovat hlídání potomka. A tak sice velmi podnětná, ale ne životně nezbytná návštěvu veletrhu možná musela být odsunuta stranou.