Digitalizace cestovního ruchu usnadní život úplně všem

V současné době existují nebo se připravují různé digitální systémy, díky kterým by se měl lépe spravovat, řídit a koordinovat cestovní ruch. Jedním z nich je e-Turista, v kterém jde o výběr místních poplatků za ubytování. Další software (aplikace) GDS má soustředit a katalogizovat nabídku služeb a zážitků, které souvisejí s cestováním, na jednom místě. A konečně digitální (elektronické) turistické/destinační karty, které existují i ve fyzickém vyhotovení. S různými benefity, slevami, výhodnými vstupy, bezplatnou MHD, věrnostními body za delší či opakované pobyty aj. je návštěvníkům poskytují turistické oblasti, ať už se jedná o města, obce či kraje.

„O náš workshop k digitalizaci cestovního ruchu byl velký zájem, zúčastnila se ho téměř stovka lidí z celé České republiky, ale i kolegové z Rakouska. Zástupci Feratelu a tamní organizace Ötztal Turism představili komplexní řešení digitálních služeb v cestovním ruchu, kterým bychom se mohli inspirovat,“ říká ředitel České centrály cestovního ruchu – CzechTourism Jan Herget a dodává: „Pokud bychom vyzkoušený model, samozřejmě se zohledněním tuzemských specifik, zavedli v ČR, usnadnilo by to život všem subjektům, které se v oblasti cestovního ruchu pohybují. Od turistů, přes podnikatele, akademický i veřejný sektor, tedy stát, města, obce i kraje. Platí přitom „Čím dřív, tím líp“, včasná a rozumná digitalizace je zcela jistě konkurenční výhodou. Takže v zájmu České republiky je propojené digitální služby v turismu zavést v nejbližších letech.“

Cílem pracovního setkání bylo představit i úskalí zavádění propojených digitálních služeb. Tak, aby se jim, pokud možno, Česká republika vyhnula nebo na ně byla alespoň připravená a uměla je rychle vyřešit.

„Digitalizace, při které jde o propojení robustních informačních a komunikačních systémů, bývá vždy obtížnější. Navíc, když se některé propojované aplikace už ve velkém používají a pracuje s nimi řada subjektů. Proto je třeba vše detailně připravit a zavádět postupně tak, aby se nepřišlo o to, co funguje, a co nejdřív získala další nadstavba a funkce usnadňující život uživatelům,“ říká vedoucí oddělení obsahu a rozvoje webových portálů České centrály cestovního ruchu – CzechTourism Petr Moc a dodává: „Například náš aktuálně připravovaný systém GDS pomůže nejen samotným návštěvníkům, ale i profesionálům v cestovním ruchu a sektoru jako takovému. Stejně jako turistické/destinační karty, které už na řadě míst České republiky mají, velmi oceňují všichni turisté.“

Turistické/destinační karty vznikly v 90. letech minulého století po vzoru slevových a klubových karet v maloobchodě. Návštěvníkovi nabízejí různé benefity, slevy, zvýhodněné ubytování, zážitky, jídlo, MHD zdarma aj. To vše s cílem, aby lidé v oblasti co nejdéle zůstali, co nejvíc si ji užili, byli maximálně spokojení, vytvořili si k ní vztah a rádi se vraceli.

„Turistické/destinační karty mají samozřejmě velký význam i pro subjekty, které tímto způsobem poskytují služby. Nejen že díky nim dávají vědět, o tom, co nabízejí a získávají tak víc hostů či klientů. Současně se o cestovatelích i víc dozví, získají data týkající se vstupů, délky pobytu aj. Tedy informace, díky kterým mohou upravovat nabídku, tedy služby i produkty víc přizpůsobovat aktuální poptávce,“ říká ředitelka odboru produktového managementu a regionální spolupráce České centrály cestovního ruchu – CzechTourism Veronika Janečková a dodává: „Z našich zkušeností vyplývá, že při zavádění karet je třeba myslet i na dlouhodobou strategii, a hlavně nenechat kartu zaniknout. To by mohlo vést ke ztrátě důvěry stakeholderů.“

CzechTourism v souvislosti s turistickými/destinačními kartami rovněž doporučuje včas myslet i na digitální provázanost s místními poplatky za ubytování. A také na fakt, že kartu je vhodné vydávat a akceptovat v digitální (elektronické) i ve fyzické podobě. Přitom je třeba zaměřit se nejen na návštěvníky, ale i na obyvatele dané lokality. V praxi to znamená poskytovat jak kartu hosta, tak kartu občana.