Jak dopadne obchodní boj „hegemonů“ Trendyol a Temu?
6. 8. 2024 09:00Obchodní a marketingové strategie aktuálně dvou zřejmě největších e-commerce platforem Temu a Trendyol, které dobývají Evropu nabízí velmi zajímavý pohled,...
Genové editace jsou jako GPS, která nás rychleji dostane k cíli: k řešení otázky, jak nasytit stále rostoucí populaci v dobách geopolitických krizí a klimatických změn. Nová metoda výrazně zefektivňuje šlechtění plodin, v Evropské unii ale zatím není povolená, na rozdíl od Japonska, USA či Austrálie. Také proto se do Prahy sjíždějí přední odborníci, politici i zemědělci na dvoudenní konferenci, kterou pořádá Akademie věd ČR v rámci českého předsednictví Radě EU.
Šlechtění už staletí pomáhá zvyšovat úrodu a zkvalitňovat plodiny. Nicméně už nestačí tempu, jímž roste světová populace, ani klimatickým či politickým změnám. Akademie věd ČR věří, že řešením jsou právě genové editace.
Vědci prý mají v rukách molekulární nůžky, díky kterým výrazně zrychlují přirozený proces šlechtění, aniž by do rostlin vkládali cizí genetickou informaci. Nejmodernější metoda genetických editací umožňuje chirurgicky přesné změny a opravy genomu – rychle, levně a efektivně.
„Rostlinu šlechtěnou genovými editacemi nerozeznáte od rostliny šlechtěné klasicky,“ zdůrazňuje Eva Zažímalová, biochemička a předsedkyně Akademie věd ČR. „Genové editace jsou metodou bezpečnou a jsou naší nadějí na to, abychom měli dostatek potravin v budoucnosti,“ věří.
Genové editace umožní přeměnit zemědělství v udržitelné – plodiny budou lépe odolné např. vůči suchu i škůdcům, nebude třeba tolik pesticidů, hnojiv ani postřiků.
„Když hledáte cestu na konkrétní místo, můžete použít starou mapu a hodiny bloudit nebo se zaseknout v zácpě. Anebo můžete použít GPS navigaci a ta vás rychle dovedete tam, kam chcete. Tohle je to samé – genové editace vás dopraví k žádoucí změně v plodině téměř okamžitě,“ vysvětluje Dirk Inzé, koordinátor EU-SAGE a vědecký ředitel vlámského Biotechnologického institutu. „S ohledem na klimatickou změnu i na to, co se děje ve světě, je to opravdu důležitý nástroj.“
Tuto metodu používají vyspělé státy jako třeba Japonsko, USA a Austrálie, ale i Indie, Čína nebo jihoamerické země. Po brexitu na jejím povolení pracuje také Velká Británie. V Evropské unii je ale zakázaná. Spadá totiž do škatulky GMO a vztahují se na ni pravidla stará asi dvacet let.
I na úrovni EU se ale pomalu dějí změny a vědci vedou s politiky aktivní debaty. Na uvedené téma budou diskutovat též na dvoudenní konferenci Genové editace pro bezpečné potraviny a kvalitnější zemědělské plodiny pořádané Akademií věd ČR v Praze v rámci českého předsednictví Radě EU.
„Chceme představit nejmodernější vědecké poznatky, jejich použití u genově editovaných plodin a prodiskutovat, jaký vliv můžou mít na cestu k udržitelnému zemědělství,“ přibližuje cíl konference David Honys, člen Akademické rady AV ČR a rostlinný genetik.
Hlavním řečníkem konference bude Dirk Inzé, koordinátor EU-SAGE, organizace sdružující vědce, kteří na základě vědeckých faktů doporučují genové editace. Dále vystoupí členové a členky Evropského parlamentu a Evropské komise, zástupci ministerstev, zahraničních univerzit a z českých vědců a vědkyň promluví předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová nebo Jaroslav Doležel z Ústavu experimentální botaniky AV ČR a další.
Výsledkem konference by měla být i doporučení, jak v Evropě zavést genově editované plodiny, aby měla širší podporu veřejnosti.
Konference trvá od 13. do 14. října 2022 v Praze.