Skoro polovina podniků je nucena utlumit investice

„K růstu produktivity je nezbytné, aby podniky investovaly do technologických inovací, strojů a zařízení, výzkumu a vývoje. Nedostatečné investice firem mohou způsobit jejich zaostávání za zahraniční konkurencí, zejména z Německa a dalších západních zemí,“ vysvětluje dopady tohoto trendu prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

Útlum investic oznámilo 44 % podniků, přičemž ještě v lednu letošního roku snížit investiční aktivity hodlalo výrazně méně podniků (29 %). Pokles hlásí především nejmenší firmy a stavebnictví. Třetina podniků oznámila, že letos jejich investiční aktivita poklesne o více než desetinu. Silný propad čekají především firmy působící v osobních službách, což lze přičítat změně spotřebního chování v souvislosti s vyšší spotřebitelskou inflací.

Hospodářská komora dlouhodobě doporučuje vládě, aby opětovně zavedla rychlejší odpisy dlouhodobého majetku. „Doporučujeme, aby stát navíc daňově zvýhodnil i pořízení investic zařazených do takzvané třetí odpisové skupiny, jde zejména o různá strojní a technologická zařízení, která se standardně amortizují deset let,“ dodala hlavní analytička Hospodářské komory Karina Kubelková. Hospodářská komora navrhuje, aby stát umožnil podnikům odpis zmíněných zařízení během čtyř let, z toho 50 % hodnoty investice již v prvním roce.

Mimořádné odpisy stát zavedl v lednu 2021 v rámci tzv. daňového balíčku. Vztahovaly se ale jen na hmotný majetek zařazený v první a druhé odpisové skupině, který byl pořízen v období od 1. ledna 2020 do 31. prosince 2021.

Prvním sledovaným parametrem byl očekávaný celkový vývoj firem v letošním roce ve srovnání s rokem 2021. Podle 63 % respondentů se bude jejich firmě letos dařit stejně nebo lépe než v předchozím roce poznamenaném koronavirovou krizí.

Přibližně čtvrtina (23 %) respondentů očekává meziroční zlepšení situace své firmy. Optimisticky se na letošní vývoj dívají zejména středně velké podniky (s 51 až 250 zaměstnanci) a podniky působící ve službách. Oproti tomu zhoršení pro příští měsíce čeká výrazně více účastníků ankety než zlepšení (37 %). Varovným signálem je fakt, že největšími pesimisty jsou velké firmy a firmy působící ve zpracovatelském průmyslu.

Srovnáme-li aktuální odpovědi s výsledky lednového šetření, můžeme pozorovat poměrně výrazné zhoršení očekávání. Zlepšení nebo alespoň stabilizovaný vývoj firmy v letošním roce v lednu očekávalo 79 %, což je o 16 procentních bodů více než v březnu. Tento posun je způsoben především významným nárůstem těch respondentů, kteří očekávají zhoršení (z 21 % v lednu na 37 % v březnu). Uvedený nárůst byl tažen především velkými firmami a podniky působícími ve zpracovatelském průmyslu. Jedná se přitom o významný obrat očekávaného vývoje, oživení po koronavirové krizi totiž mělo být taženo právě těmito firmami, čemuž odpovídaly i lednové výsledky našeho šetření.

Z vybraných dat Komorového barometru sestavuje HK ČR pravidelně Index podnikatelské nálady malých a středních podniků (SME Business Climate Index – BCI). Používá přitom metodiku Evropského sdružení malých a středních podniků a řemeslníků (SMEunited) tak, aby byly výsledky srovnatelné v rámci Evropy. BCI je počítán jako průměr malých a středních firem, které nahlásily pozitivní nebo stabilní situaci a očekávají pozitivní nebo stabilní vývoj pro další období. Proto se Index může pohybovat od 100 (vše pozitivní nebo neutrální) do 0 (vše negativní).

Vzhledem ke dopadům zvyšujícího se geopolitického napětí byla data z lednového barometru aktualizovaná výsledky z března a došlo tím i k úpravě BCI. Ten klesl z 79,1 na 72,3. Zhoršení, resp. propad nicméně nejsou ani zdaleka tak citelné, jako v druhé polovině roku 2020, a změřená hodnota zůstává dále znatelně nad hladinami z krizových let 2008-2009 a 2012-2013.

Firmy se potýkají s výrazným růstem cen vstupů. Vedle energií se jedná i o ceny surovin, polotovarů a výrobních materiálů. Ceny vstupů se mění téměř na denní bázi a ceníky v některých případech přestaly plnit svoji funkci. Současně firmy trápí i nedostatek řady materiálů a vstupních surovin nezbytných pro výrobu. Nežádoucí dopad na část zpracovatelského průmyslu může mít např. i momentální nedostatek hutních materiálů a plechů. Otázky ohledně kapacit, dostupnosti a termínů dodání se týkají mnoha dalších vstupů. Jde o důsledek časového souběhu mnoha nepříznivých okolností, které výrazně působí také na nejistotu podnikatelů ohledně budoucího vývoje ve smyslu omezování dodávek některých vstupů a dalšího zdražování.

Válka na Ukrajině je podnikateli po rostoucích cenách vstupů druhé nejčastěji zmiňované riziko pro podnikání v letošním roce. Ačkoliv je podíl přímého českého zahraničního obchodu s Ruskem, Ukrajinou i Běloruskem relativně nízký, ukazuje se, že české firmy budou negativně ovlivněny spíše nepřímými implikacemi válečného konfliktu.

Udržitelný ekonomický růst není myslitelný bez soukromých investic. Předpoklad, že rostoucí ceny vstupů a zhoršená geopolitická situace budou mít negativní efekt na investiční očekávání v letošním roce, byl správný. Zatímco v lednu plánovalo stejnou nebo vyšší investiční aktivitu 71 % respondentů, v březnu to bylo už jen 56 %.

Celkem 44 % respondentů zřejmě meziročně utlumí své investice, přičemž v lednu tak odpovídalo výrazně méně – 29 % respondentů. Pokles hlásí především nejmenší firmy a stavebnictví. Důležité je znát i to, jak moc investice poklesnou. Třetina (34 %) respondentů uvedla, že letos jejich investiční aktivita poklesne o více než 10 %. Silný propad čekají především firmy působící v osobních službách, což lze přičítat změně spotřebního chování v souvislosti s vyšší spotřebitelskou inflací.

Potlačení investičního apetitu lze vysvětlit kromě rostoucích cen a budoucí nejistoty také rostoucími administrativními náklady vyplývající z nových povinností nefinančního výkaznictví u velkých firem od roku 2023. Významnou roli v podnikatelském sektoru sehraje praktická implementace evropské regulace spojené s udržitelnou správou a řízením společností a s náležitou péčí v dodavatelských řetězcích a rovněž chystaný institut hromadných žalob.