2022: Solidní, ale křehký růst

„Končící rok není v pravém slova smyslu rokem restartu. Výsledky letošního roku ovlivnil především tvrdý lockdown v roce 2020. Ekonomika tak stále funguje pod svým potenciálem a teprve v průběhu roku 2022 budeme mít šanci na zvrat,“ je přesvědčen prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

Růst HDP bude podle něj tažen zejména spotřebou domácností vlivem rostoucích reálných mezd a také kvůli odložené spotřebě domácností z loňského a letošního roku.

Vývoj mezd

„Mzdy i v příštím roce reálně vzrostou, a to i přes relativně vyšší inflaci, Zejména kvůli tomu, že firmy trpí nedostatkem zaměstnanců s žádanou kvalifikací i zaměstnanců vůbec,“ vysvětlil Dlouhý.

Podle komorové prognózy se dynamika hrubých mezd po letošním jednorázovém vyčerpání „daňového polštáře“, vytvořeného zrušením superhrubé mzdy a zvýšením základní daňové slevy, v příštím roce zvýší. Nominální mzdy meziročně vzrostou nejčastěji o 2 až 3 tisíce Kč. „Průměrná hrubá měsíční mzda tak v roce 2022 přesáhne 40 tisíc Kč,“ upřesnil Dlouhý.

I v příštím roce stejně jako letos budou nejvyšší mzdy vypláceny na kvalifikovaných pozicích v nejdynamičtěji se rozvíjejících pododvětvích, jako jsou činnosti v oblasti nemovitostí, informační a komunikační činnosti, peněžnictví a pojišťovnictví. Vzhledem k vysoké základně bude v daných oblastech i absolutně nejvyšší meziroční nárůst mezd. V procentuálním vyjádření nejvýrazněji porostou mzdy v činnostech v oblasti nemovitostí, v maloobchodě a velkoobchodě, ale i v ubytování a pohostinství. „Předpokladem udržitelného vývoje mezd ale je, aby nová vlády při přepracování státního rozpočtu na rok 2022 v části týkající se platů v rozpočtové sféře byla střídmá,“ zdůraznil Dlouhý.

Hospodářská komora upozorňuje, že i růst konečné spotřeby bude částečně oslaben předpokládaným navýšením úrokových sazeb ČNB, což povede ke snížení objemu prostředků vynakládaných na běžnou spotřebu a redukuje zájem o spotřebitelské úvěry.

Investice firem

Vedle spotřeby domácností bude v příštím roce růst ekonomiky tažen také investicemi. Podle Hospodářské komory jak jejich hnací silou, tak i bariérou, bránící v následujícím období soukromým investicím, bude nedostatek kvalifikované pracovní síly.

„Zaznamenáváme snížení investičního apetitu i u velkých hráčů na trhu s relativním dostatkem finančních prostředků k řešení jinak obvyklých výzev. Růst fixních investic je tak nejistý. Předpokladem růstu je, aby vláda investory povzbudila zpětným prodloužením a rozšířením daňových pobídek při pořízení nového majetku. Jinak hrozí, že v důsledku růstu cen energií a produkčních cen bude tvorba hrubého fixního kapitálu výrazně pomalejší, nebo bude dokonce stagnovat,“ varoval Dlouhý.

Na nedostatečné investice firem do strojů a technologií upozornila Hospodářská komora letos už několikrát. Investice firem do pořízení majetku potřebného k podnikání letos rostou velmi pomalu, což ohrožuje oživení a trvalejší udržitelný růst české ekonomiky. Budoucí vládě proto doporučila daňově zvýhodnit i pořízení investic do 3. odpisové skupiny, kde se strojní a technologická zařízení standardně amortizují 10 let.

Přestože většině podnikatelů vzrostly ceny vstupů, zvýšení cen vlastní produkce neplánují všichni z nich. Nemalá část podnikatelů sníží své marže, v plánu to mají zejména menší firmy. Růst cen vstupů se tak v plné míře nepromítne do spotřebitelské inflace, přístup podnikatelského sektoru tak bude dopady růstu produkčních cen na spotřebitele tlumit. Přesto roční míra inflace dosáhne 5,6 %.

Zahraniční obchod

Pozitivně bude k růstu HDP přispívat i zahraniční obchod. Ten ale bude z velké části vykompenzován změnou stavu zásob. Zpětná vazba z členské základny Hospodářské komory signalizuje, že provedené i plánované zvyšování základních úrokových sazeb ze strany ČNB nemusí mít na české podnikatele takový negativní dopad, jak se očekávalo. Trhem předvídatelné posilování koruny v důsledku měnové politiky ČNB tak zřejmě výrazněji nepoškodí české exportéry, mohlo by naopak tlumit problém zdražujících se dovážených vstupů.

Průmyslová výroba

Ve srovnání s letošním vývojem se tempo průmyslové výroby o několik procentních bodů zpomalí. Záleží přitom také na naplnění rizik, především na epidemickém vývoji a načasování plnohodnotného obnovení dodavatelsko-odběratelských řetězců. Strukturální změna ekonomiky, která byla koronavirovou krizí urychlena, může být v krátkém horizontu vnímána jako pozitivní i negativní riziko zároveň. Pozitivním rizikem je čerpání peněz v rámci Národního plánu obnovy a rychlost zapojení těchto prostředků do reálné ekonomiky.

Hospodářská komora ČR vedla od 14. do 22. listopadu 2021 anketu s názvem Hrozby a příležitosti příštího roku. Cílem bylo zjistit, jak podnikatelé vnímají budoucí ekonomický vývoj a jaká úskalí očekávají v roce 2022. Celkem se do šetření zapojilo 398 respondentů – podnikatelů a zároveň členů HK ČR, a to ze všech krajů ČR a všech hlavních odvětví ekonomiky.

Obnova českého hospodářství není myslitelná bez silného zapojení soukromých investic. Právě investiční apetit firem je zásadním faktorem vstupujícím do prognóz dalšího ekonomického vývoje a zároveň také velkou neznámou. Zeptali jsme se proto firem, do čeho potřebují investovat, co jim v tom nejvíce brání a jak vidí svoji investiční aktivitu v příštím období. Nabídli jsme výběr z 11 možných odpovědí.

Na základě odpovědí jsme mimo jiné zjistili, co je hlavním důvodem k potenciálním potřebným investicím. Většina (54 %) respondentů uvedla, že snaha udržet či rozšířit produkci zboží a poskytování služeb je hlavním motorem pro investování v jejich firmě. Týká se to především sektoru služeb a firem s více než 250 zaměstnanci. Dvě pětiny (42 %) účastníků ankety potřebují investovat, aby zvýšili produktivitu práce, a 37 % respondentů proto, aby snížili náklady. Tyto dva důvody převládají ve zpracovatelském průmyslu, kde na předních místech figuruje i nedostatek pracovní síly, který je s uvedenými problémy úzce spojen.

Je pozoruhodné, že prozatím jsou pro podnikatele jen okrajovým důvodem k investicím regulatorní požadavky (7 %). Lze však předpokládat, že do budoucna zejména v souvislosti s rozšířením klimaticko-energetické legislativy výrazně vzroste i tato motivace.

Přesto, že firmy mají často silné investiční potřeby, neznamená to, že investice mohou být snadno realizovány. Překážek v investičním rozhodování je v současnosti celá řada, a proto jsme se ptali na to, co brání firmám při rozhodování o investicích v následujícím období. Respondenti mohli volit z 15 nabízených bariér. Nejčastěji zmiňovanou překážkou investic jsou rostoucí náklady práce (uvedlo 50 % respondentů), a to především u menších firem a dále ve stavebnictví a v restauračních službách. V těsném závěsu skončila nejistota ohledně dalšího vývoje (uvedlo 47 % respondentů). Tuto nejistotu pociťují zvláště silně firmy působící v restauračních službách, vzhledem k mimořádným opatřením vlády v souvislosti s šířením koronaviru, a ve zpracovatelském průmyslu z důvodu narušených dodavatelsko-odběratelských řetězců.

Třetí nejintenzivněji vnímanou překážkou investic (uvedlo 43 % respondentů) jsou rostoucí ceny energií, materiálů, meziproduktů a zařízení. Kvůli vyšším provozním nákladům totiž často firmám na investice nezbývají peníze. Významnou roli hraje tento faktor především ve zpracovatelském průmyslu a u větších firem. Na předním místě se objevuje nedostatek personálu s potřebnou kvalifikací (uvedlo 41 % respondentů), který trápí všechny oboru už řadu let, především pak stavebnictví a s koronavirovou krizí nově i restaurační služby a maloobchod. Nedostatek pracovní síly je tak i hnací silou i bariérou bránící investicím.

S velkým odstupem se na dalších příčkách umístily problémy spojené s nadměrnou administrativou (stavební řízení, daňová zátěž, požadavky regulace), s narušením dodavatelsko-odběratelských řetězců (dodací lhůty, nedostatek dodavatelů) nebo s financováním podniku (nedostatek vlastních finančních prostředků, podmínky pro získání financování, existenční problémy). Jen zcela marginální počet respondentů (3 %) nevidí žádné překážky pro realizaci investic.

Výsledkem působení výše zmíněných faktorů (stimulů, a naopak bariér) je, že v následujícím období bude investovat více či stejně jako letos 65 % respondentů. Třetina (35 %) účastníků ankety bude peníze určené na investice snižovat, což je ale v situaci s extrémně nejistými vyhlídkami dalšího vývoje potěšující výsledek – očekávali jsme mnohem horší číslo. Oproti výsledkům z letošního srpna se ale změnila struktura odpovědí. Zatímco před třemi měsíci očekávaly pokles investic především menší firmy a ty velké počítaly častěji s růstem, v listopadu jsou výsledky u všech sledovaných velikostních kategorií v podstatě shodné. Ukazuje se tak snížení investičního apetitu i u velkých hráčů na trhu s relativním dostatkem finančních prostředků k řešení jinak obvyklých výzev. Co se týká oborového členění, zhoršení investiční aktivity se zřejmě bude týkat hlavně koronavirovou krizí nejvíce postižených oborů (restaurační služby, cestovní ruch a část maloobchodu).

Celkem 71 % respondentů uvedlo, že celkové výnosy z tuzemských prodejů budou v následujícím období stejné nebo vyšší než v letošním roce. Oproti srpnovým výsledkům se jedná o pokles o 12 procentních bodů (83 % respondentů v srpnu vs. 71 % v listopadu). Zatímco v srpnu očekávaly pokles domácích prodejů zejména menší firmy, v listopadu je názor firem velmi podobný bez ohledu na velikost firmy. I v tomto ohledu se tak pozvolna vyčerpává optimismus silných velkých firem. Skutečný vývoj tuzemských prodejů tak bude zřejmě o poznání horší, než jak by se mohlo zdát pouze z agregovaných dat za všechny účastníky ankety, která nejsou nijak vážena. Roli zde může hrát i možná změna spotřebního chování vlivem sílící inflace. Pokud jde o odvětvové členění, poklesu výnosů od domácích zákazníků se vcelku nepřekvapivě obávají především firmy v restauračních službách a v cestovním ruchu, jejichž obor podnikání je nejvíce zasažen koronavirovou pandemií.

Oproti tuzemským prodejům se pohled respondentů na exportní prodeje za poslední tři měsíce v podstatě nezměnil. Zatímco v srpnu očekávalo v následujícím období stejné či vyšší vývozy 90 % firem, v listopadu to bylo 88 %. Jedná se o překvapivě dobrý výsledek zejména s ohledem na očekávané posilování koruny v důsledku měnové politiky ČNB. Provedené i plánované zvyšování základních úrokových sazeb ze strany ČNB tak nemusí mít na české podnikatele takový negativní dopad, jaký by se na první pohled mohlo zdát.