Stát nestíhá investovat

V rámci spousty podrobnějších čísel týkajících se měsíčního plnění stojí za pozornost například kapitálové výdaje, tedy výdaje na investice, ať přímé nebo skrze transfery subjektům mimo samotný státní rozpočet. Na tomto poli, které bylo v posledních dvou letech velkou chloubou dosluhující vlády, se totiž postupně projevuje jakási únava: plnění celoročního státního rozpočtu v této kolonce letos do konce října (62 %) zaostává za tím, co jsme viděli loni (71 %), natožpak předloni (74 %).

Více než třetinu dosavadního letošního investičního manka představují menší než obvyklé transfery ze státního rozpočtu do Státního fondu dopravní infrastruktury (letos do konce října 64 %, loni 89 %, předloni 82 %). Zde se ovšem stopa ztrácí – bez detailní znalosti aktuální situace na SFDI je těžké odhadnout, co je v pozadí o tolik pomalejšího tempa transferů než loni a předloni.

Na závěr se ještě vraťme k pátečním datům ČNB ohledně vývoje v bankovním sektoru. Data už druhým měsícem naznačují, že dosavadní mnohaměsíční hypoteční běsnění skončilo: i v září, podobně jako v srpnu, byla meziměsíční procentuální změna objemu výrazně pod průměrem za roky 2017 až 2019. V předchozích měsících jsme přitom viděli meziměsíční změny srovnatelné, nebo byly ty letošní nad těmi historickými a občas dokonce výrazně, což bylo možno brát jako udržování nebo dokonce zesilování už loni započavšího boomu.

Vývoj letos v srpnu a září tak zpětně posiluje podezření, že historicky nevídaně vysoké objemy nových hypotečních úvěrů v jarních a prvních letních měsících byly čím dál více hnány snahou stihnout uzavření smlouvy před tím, než se začnou zvyšovat úrokové sazby. Je otázka, jestli nedojde k další alespoň malé vlně zvýšené poptávky v těchto týdnech, než ČNB pravděpodobně zpřísní limity na poskytování hypoték. Příslušné jednání bankovní rady je plánováno na 25.11. Ve veřejném prostoru však tato „hrozba“ zatím – ve stínu debat o očkování a sestavování nové vlády – velkou pozornost nedostává.