Naplní Národní plán obnovy svůj potenciál?

Velkorysý cíl si zasluhuje velkorysý budget – nakonec se členské státy shodly na 750 miliardách eur, z toho 360 miliard připadá na půjčky, zbývající mírně větší polovinu tvoří granty. Jednotlivé členské státy měly do konce dubna předložit Evropské komisi své Národní plány obnovy, termín však – s ohledem na náročnost a neschopnost většiny států splnit jej – byl prodloužen. Česká vláda přišla s prvním návrhem Národního plánu obnovy (NPO) již loni na podzim, po krátké diskuzi na mnoha úrovních byl vrácen k přepracování.

V dubnu tohoto roku byla představena další verze, která opět vyvolala z nejrůznějších zainteresovaných stran řadu připomínek, část i z Hospodářské komory. Ta zaslala Ministerstvu průmyslu a obchodu 23. dubna 32 připomínek obecných, 44 připomínek zásadních a ještě 16 doporučujících. „Zatím jsme neobdrželi vypořádání ke všem komponentám. Podle neoficiálních informací stále probíhá aktivní komunikace a řešení rozporů mezi jednotlivými gestory, tedy ministerstvy, a materiál ještě v polovině května není vypořádaný a připravený na předložení do vlády. Hospodářská komora však není explicitně uvedena mezi subjekty, se kterými musí být vypořádány rozpory. Hospodářská komora může ovlivnit materiál v duchu svých vznesených připomínek, ale již nemůže ovlivnit znění, které bude Ministerstvo průmyslu a obchodu předkládat vládě,“ komentovala tehdejší stav na začátku května Renée Smyčková, analytička agendy Evropské unie Odboru legislativy, práva a analýz HK ČR a také tajemnice Sekce průmyslu HK ČR. Dnes je jasno – v pondělí 17. května vláda Národní plán obnovy projednala a schválila. Bez vypořádání většiny připomínek.

NGEU je sice pro mnohé diskutabilní plán s ohledem na zadlužení pro budoucnost, budou-li ale jeho prostředky využity správně, může skutečně podpořit budoucí prosperitu členských zemí. Brusel si je této podmínky vědom, a proto není zaručeno, že Evropská komise schválí předložené národní plány jako formalitu. Naopak, Komise má docela jasné požadavky a kritéria, a protože nechce, aby se z půjčených peněz financovalo cokoliv, lze očekávat, že schválení ještě budou předcházet poměrně náročná jednání. Jak základní požadavek řeší český plán obnovy? Takřka 80 mld. Kč, tedy největší část z vyjednaných 180 mld. Kč, připadá na projekty fyzické infrastruktury a zelené tranzice. Více než 40 mld. Kč je určeno na vzdělávání a trh práce, necelých 30 mld. Kč je určeno na digitální transformaci. Na podporu podnikání v reakci na covid-19 plán pamatuje takřka 15 mld. Kč, podobná částka má posílit i péči o zdraví a odolnost obyvatelstva. Zbývajících 13 mld. Kč míří na podporu vědy a výzkumu.

Už tato základní struktura navozuje dvě otázky – co bylo základním vodítkem při nastavování váhy a priorit a nesměřuje část unijních zdrojů na záplaty státního rozpočtu? Právě tyto dva momenty jsou i předmětem některých zásadních připomínek z řad oponentů návrhu. Bližší pohled na přehled komponent ukazuje, že jsou takové výtky na místě, vždyť více než 70 mld. Kč má být vynaloženo na projekty, které představují digitální služby občanům a firmám, digitální systémy státní správy, digitální vysokorychlostní sítě, zrychlení a digitalizace stavebního řízení, udržitelná a bezpečná doprava, kapacita a zaměření školních programů a modernizace služeb zaměstnanosti a rozvoj trhu práce.

V součtu všechno oblasti, které jsou ze strany státu dlouhodobě přehlíženy, respektive státnímu aparátu na ně nezbývají ani finance ani ideje. Jde vesměs o tituly potřebné, které by měl stát z vlastních národních zdrojů tak jako tak zaplatit. O to více by však mělo v NPO zbýt peněz na financování projektů soukromých firem. Navíc v duchu hesla „lepší vrabec v hrsti než holub na střeše“ se zdá, že řada aktivit byla do NPO zařazena jaksi pro jistotu, co kdyby nevyšlo financování ze standardních evropských operačních programů pro období 2021‒2027.

Zásadní otázkou tuzemského Plánu obnovy tedy zůstává, zda jej vláda – pár měsíců před volbami – neměla do Bruselu předložit po mnohem otevřenější, a především vypořádané celospolečenské diskuzi, která najde konsenzus. Zásadní dokument pro budoucnost si takový postup zaslouží.