Volná živnost už nestačí

Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí sp. zn. 27 Cdo 3549/2020 zaujal převratné stanovisko ohledně určení předmětu podnikání obchodních korporací. Dle názoru Nejvyššího soudu společenská smlouva nemůže jako předmět podnikání uvádět pouze název volné živnosti, tedy „výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“. I když toto vymezení obsahují tisíce společenských smluv, dle Nejvyššího soudu se nejedná o vymezení dostatečně určité.

Nejvyšší soud tak svým rozhodnutím znejistil a přidělal starosti velkému počtu obchodních korporací, které mají předmět podnikání definován právě tímto způsobem. Příslušné ustanovení společenských smluv je dle výkladu Nejvyššího soudu zdánlivé a nepřihlíží se k němu. Zásadním důsledkem je, že uvedený předmět podnikání nebude nadále možné zapsat do obchodního rejstříku. Pokud je již zapsán, bude nutné jej změnit.

Určení předmětu podnikání nebo činnosti obchodní korporace je jednou z povinných obsahových náležitostí společenské smlouvy, respektive stanov. Jeho účelem je zajistit, aby obchodní korporace vykonávala výlučně činnosti, které ji její společníci či členové určili. Prostřednictvím určení předmětu podnikání společníci realizují právo rozhodovat o základním směřování obchodní korporace.

Obory spadající pod volnou živnost zahrnují široké spektrum různých činností. Uvedení volné živnosti bez další specifikace proto nenaplňuje požadavek určitosti kladený občanským zákoníkem. Není totiž zjevné, které konkrétní činnosti mají být předmětem podnikání společnosti.

Vymezení předmětu podnikání obchodní korporace však nemusí doslovně odpovídat názvům jednotlivých živností či oborů volné živnosti dle živnostenského zákona. Je-li předmět podnikání ve společenské smlouvě dostatečně určitě a srozumitelně vymezen, živnostenský úřad jej má sám podřadit pod příslušnou živnost dle živnostenského zákona.

Určení předmětu podnikání odkazem na volnou živnost se dosud v praxi hojně využívalo a ze strany právních poradců bylo často vysloveně doporučováno i s ohledem na nízkou administrativní náročnost v případě budoucích změn. Tento postup mimo jiné uplatňovali i zakladatelé takzvaných ready made společností. Společenské smlouvy těchto společností často jako předmět podnikání uvádějí volnou živnost z důvodu, aby je nebylo nutné měnit, pokud bude mít klient při koupi společnosti zájem pouze na registraci oborů volných živností.

Pokud má tedy společnost v obchodním rejstříku zapsaný uvedený předmět podnikání, může ji rejstříkový soud vyzvat, aby zjednala nápravu. Nezjedná-li nápravu ve stanovené lhůtě, může ji soud uložit pokutu až 100 000 Kč a v konečném důsledku může přistoupit i k jejímu zrušení. S ohledem na množství společností s takto definovaným předmětem podnikání však neočekáváme, že budou všechny tyto společnosti vyzvány k nápravě okamžitě.

Zřejmě nejlepší možností však bude vyhnout se výzvě soudu a změnu společenské smlouvy či stanov provést dobrovolně. U akciových společností či s.r.o. k tomu bude zapotřebí notářský zápis.

V blízké době tak lze očekávat „run“ na notáře, aby bylo znění dotčených společenských smluv či stanov upraveno v souladu s výkladem Nejvyššího soudu. To přinese obchodním korporacím nejen finanční, ale i administrativní zátěž, zejména v případě společností s mnoha společníky či zahraničními společníky.

Pokud se tedy rozhodnutí Nejvyššího soudu týká i vaší společnosti, doporučujeme začít s přípravami na změnu. Předně bude potřeba se rozhodnout, jak formulovat předmět podnikání či činnosti společnosti, zda s odkazem na již registrované obory volné živnosti či jiným způsobem. Následně bude nutné absolvovat administrativní kolotoč.

Přečtěte si článek o tom, jak ženy v roce 2020 přerušily podnikání častěji než muži.