Co covid zdůraznil, ale nepřinesl

Prevence se tváří jako moderní téma, ale novinkou není…

Myslím, že si potřebujeme připomenout to, co se u nás již praktikovalo na začátku 20.století. Vzpomeňme na Tomáše i Jana Antonína Baťu a jejich principy a postupy v oblasti prevence a ochrany zdraví zaměstnance. Oni byli v tomto přístupu inovátory, jejich propracovaný systém předběhl svou dobu, věnoval se spánkové deprivaci, ortopedické prevenci, sportovnímu lékařství, zubní prevenci, alkoholismu a podobným problémům, a to vše s ohledem na pracovní prostředí. Zároveň, aniž by spoléhali na stát, se snažili, aby to byl systém finančně udržitelný. Motivovali své zaměstnance. Na tuto domácí inspiraci zapomínáme. Potřebujeme systémové nastavení, musíme dát prevenci takovou roli, která jí v péči o zdraví skutečně náleží. A to nejen v proklamacích, ale i v činech.

Proč má v proklamacích prevence přední místo, ale jinak je spíše popelkou?

Protože všichni víme, že je potřebná, ale vlastně ji chápeme spíš jako lifestyle. Jako by to nebylo výsostně odborné, medicinské téma. Ale ještě vidím jeden aspekt. Středobodem našeho zdravotního systému je pacient, tedy již nemocný člověk. Zdravého si vlastně všímáme velice okrajově. Lékaři jsou připravováni a vzděláváni především v léčení nemocí, záchraně života. Medicína je orientovaná na objevování nových léků a léčebných postupů. Jinými slovy, zdravotnictví je prostě ideově založeno na nemocech, ne na zdraví. Samozřejmě že nová léčba dokáže být velice účinná a efektivní, ale už je to léčba.

Možná by mohlo prevenci pomoci, že se zvyšuje střední věk dožití. Nikdo asi netouží po stáří v nemoci…

Jednoznačně, měli bychom se významněji zajímat o to, jak efektivně a pokud možno přirozeně udržet zdraví. A to je přece podstata prevence. Chronická onemocnění jako diabetes či kardiovaskulární nemoci extrémně rostou, dokonce způsobují 80 % všech úmrtí v EU. Přitom jim lze vhodným způsobem života účinně předcházet.

Celkem zřetelně reálné postavení prevence dokresluje jeden statistický údaj – z výdajů na zdraví tvoří prevence jen velmi malou část…

To je další problém, podfinancovanost výdajů na prevenci. Podle Eurostatu je Česko s 2,7 procenta výdajů na prevenci z celkové sumy lehce pod evropským průměrem. Otázkou je samozřejmě i finanční zainteresovanost a motivace obyvatel v rámci systému zdravotního pojištění, možná i vytvoření nějaké motivace pro zaměstnavatele. Navíc náhrady za ztrátu výdělku po pracovním úrazu či po nemoci z povolání, ale také pro pozůstalé po zemřelých pracovnících se od ledna 2021 zvýšily. Náhrady tak porostou stejně jako procentní část důchodu o 7,1 procenta. Další důvod pro prevenci tedy není medicinský, ale ekonomický. Zdraví je prostě v každém ohledu levnější než nemoc. To není bonmot, to je podloženo empirickými daty.

Jak mohou pomoci v prevenci firmy?

Myslím, že významně, protože zdravý zaměstnanec je i v jejich zájmu. A mají ke svým zaměstnancům blízko, mohou je inspirovat, motivovat, vytvářet podmínky… Problém prevence je totiž i v tom, že jako lidé nejsme k sobě, ke svému zdraví dostatečně odpovědní. Spoléháme na zázračné pilulky, na to, že nám pan doktor pomůže, jedna dvě operace a budeme fit. Medicína udělala opravdu velký pokrok a ten navíc stále pokračuje a pokračovat bude. Nové technologie a vědecké výzkumy umožňují zabezpečit lidem kvalitu života způsobem, který byl ještě před dvaceti lety zcela nemyslitelný. Ale jednodušší je nemocem předcházet. Neučíme se, jak se starat o zdraví a jak žít ve zdraví. Je až paradoxní, jak si neustále při všemožných příležitostech vzájemně přejeme Na zdraví! nebo Hodně zdraví!, ale ve skutečnosti skutek utek. Vždyť my máme ke zdraví stejně proklamativní přístup jako politické elity a zákonodárci.

Máme na to lék?

Musí se pohnout ledy. Nevidím jinou cestu, než usilovat o celospolečenskou změnu. Významnou roli v tom mohou sehrát právě zaměstnavatelé, vždyť v práci trávíme většinu času našeho produktivního života. Proto se my, jako zdravotní pojišťovna, snažíme firemní sektor motivovat a pomáhat zaměstnavatelům v oblasti Corporate Health Responsibilty. Je nutné ukotvit zdraví jako společenskou, lidskou a zároveň firemní hodnotu. Přijetí a řízení vědomé odpovědnosti za zdraví je jedním z nejdůležitějších parametrů, které v budoucnosti mohou přilákat, a hlavně ve společnosti udržet zdravé, spokojené zaměstnance. Pro každou firmu je zdraví zaměstnanců klíčovým předpokladem existence. Naše zdravotní pojišťovna přišla proto s projektem Zdravotního manuálu, který s manažery připravíme na míru firmy i jednotlivým zaměstnancům.

Podle názvu jde o mezinárodní aktivitu. Existují data, jak vypadá situace v Evropě?

Zajímavé a bohužel alarmující jsou výsledky evropského průzkumu podniků na téma nových a vznikajících rizik, takzvaný ESENER 3. Bylo dotazováno více než 45 tisíc podniků ve 33 zemích. Tam se jasně ukazuje význam, respektive dopady podcenění zdravotních rizik na pracovištích. Jeden problém, jehož výskyt rapidně roste a na nějž jsou navázané vysoké náklady na zdravotní péči, je takzvaný fenomén Prolonged sitting. Je to druhý nejčastěji uváděný rizikový faktor v EU (61 % pracovišť). To vrhá nové světlo na povědomí o sezení jako o zdravotním riziku. Nejčastěji to vykazují pracoviště v oblasti financí a pojišťovnictví (93 %), informace a komunikace (92 %) a veřejná správa (91 %). A jak se zdá, problém se ještě zhoršuje s ohledem na nestandardně dlouhý home office, který nám přinesl covid. Lidé nemají doma vhodné pracovní podmínky, nejsou vybaveni na správné sezení. Kdo z nás alespoň občas nepracuje doma na gauči nebo u nevhodného stolu? Tomuto tématu se budeme věnovat v nebližší době v edukativních programech i na sociálních sítích. Je důležité, aby si manažeři uvědomili, že tento problém se přímo týká efektivity jejich pracovních týmů.

Rehabilitační lékaři vidí nárůst problémů, které souvisejí se špatnými pohybovými návyky, už u dětí…

Bohužel i v onemocněních se objevují novinky. Velice častou příčinou pracovní neschopnosti prakticky ve všech členských státech Evropské unie jsou muskuloskeletální poruchy (MSD – Musculoskeletal Disorders). Bolest, nepříjemné pocity nebo snížená funkčnost zad, krku nebo končetin jsou v dnešní době běžným jevem u zaměstnanců. I z tohoto důvodu se v jednotlivých členských státech EU uskuteční kampaň zaměřená na prevenci. Věřím, že zodpovědní zaměstnavatelé toto riziko pochopí a i u nás se do ní zapojí. Mezi preventivní opatření patří vhodné uspořádání pracoviště, správné vybavení a pracovní metody nebo nástroje, ale i správný management práce, střídání práce a podobné prvky, které eliminují opakovanou nebo dlouhodobou práci v nepřirozených polohách. Fandím i novinkám, jakými je například používání exoskeletů na pracovištích. Exoskelety jsou nositelné kompenzační pomůcky, které mají zmírnit fyzické zatížení a zabránit tomu, aby u pracovníků došlo ke vzniku MSD. Prototypy se objevily v logistice nebo i v lékařské péči. Je to nový přístup k řešení problému nemocí pohybového ústrojí souvisejících s prací.

Na prevenci MSD na pracovišti se musí podílet všichni. Věda, vrcholový management, vedoucí týmů i řadoví zaměstnanci. Je důležité vybízet zaměstnance k tomu, aby o MSD hovořili otevřeně a co nejdříve. Pokud jim nebude vadit hovořit o svém zdraví, s větší pravděpodobností se o sebe budou starat a vyhledají včasnou podporu a léčbu. Což všem opět ušetří čas, nepříjemné chvíle i náklady navíc.

Co může zdravotní pojišťovna pro firmy udělat?

Z rozhovorů s majiteli a manažery firem vidím, že si uvědomují význam zdraví pro normální fungování firmy. Vědí, že musí něco udělat, ale netuší, jak a čím začít. Současně vlastně nemají jednoho partnera, který by jim s tím pomohl. Problém má několik rovin: zdravotní, organizační, komunikační, ekonomickou. Zde vidím novou roli zdravotních pojišťoven. Můžeme být rádci, průvodci řešením této otázky. Máme potřebné zázemí i zkušenosti. Jsme připraveni pomoci.