Jak dopadne obchodní boj „hegemonů“ Trendyol a Temu?
6. 8. 2024 09:00Obchodní a marketingové strategie aktuálně dvou zřejmě největších e-commerce platforem Temu a Trendyol, které dobývají Evropu nabízí velmi zajímavý pohled,...
Po konci mimořádných opatření začíná pomalu čas na zhodnocení toho, čím si podnikatelé museli během několika dlouhých týdnů koronavirové krize projít, přičemž s jejími důsledky se budou zřejmě potýkat ještě dlouho.
Kdo či která z institucí byla během koronavirové krize nejvíce nápomocna podnikatelům při překonávání problémů? Přispějí vládní protikrizové programy a opatření k udržení podnikání? Hospodářská komora v červencovém šetření vyzvala podnikatele k bilancování.
Největší podíl respondentů (44 %) uvedl, že během koronavirové krize jim byla nejvíce nápomocna svými službami Hospodářská komora ČR. Zajímavé je zjištění, že toto hodnocení se v podstatě neliší v závislosti na velikosti firmy nebo oboru podnikání. Je to mimo jiné znamení toho, jak mimořádně nepřehledná a chaotická byla komunikace vlády během mimořádných opatření. Podnikatelé i proto ocenili především informační podporu Komory, a to formou denního direct mailingu, zvláštního prostoru na webových stránkách včetně chatbota nebo prostřednictvím speciální poradny ve spolupráci s partnerskými advokátními kancelářemi.
Jelikož byli dotazováni pouze členové Komory, je výsledek tímto faktem samozřejmě zkreslen, pokud bychom ho chtěli vztahovat na všechny podnikatele v ČR, a slouží především jako zpětná vazba pro práci úřadu Hospodářské komory ČR.
Z výsledků vyplynulo, že významný přínos pro překonání mimořádného stavu měli podle podnikatelů rovněž vlastní zákazníci a občané – více než třetina, konkrétně 36 % respondentů, zvolilo tuto odpověď. Především menším podnikatelům a firmám podnikajícím ve službách a ve stavebnictví pomohlo, že část zákazníků zachovala jejich firmě přízeň a i přes složitou situaci nezrušila své zakázky, někteří zákazníci přesunuli své nákupy na internet nebo využili předprodejů a dalších variant pomoci. Vedle zákazníků sehráli pozitivní roli i občané, a to jako spotřebitelé i zaměstnanci převážně zodpovědným chováním nebo např. výrobou a dodáváním ochranných prostředků.
Hospodářská komora ČR vedla začátkem července 2020 anketu mezi svými členy s názvem Koronavirus: vystavte účet vládě. Cílem bylo zjistit, jak členové HK ČR hodnotí práci jednotlivých členů vlády a dalších institucí během koronavirové krize, jaký mají názor na protikrizové programy a jak vidí vývoj své firmy v příštích měsících. Celkem na anketu odpovědělo 790 respondentů – členů HK ČR, zástupců všech hlavních odvětví ze všech krajů České republiky. Na anketu odpovídaly mikro, malé, střední, ale i velké podniky.
Téměř čtvrtina respondentů (23 %) uvedla, že jim byly hlavní pomocnou rukou jiné firmy – například dodavatelé, kteří posečkali se splácením dodávek, případně vyšli vstříc se storny a podobně. Pětina respondentů (21 %) pochválila vládu, respektive Parlament ČR či obecně politiky za protikrizová opatření. Tato možnost byla častěji volena zástupci velkých firem a významných zaměstnavatelů a firem ze zpracovatelského průmyslu, který je pro českou ekonomiku zásadní.
Užitečnost role úředníků na ministerstvech a dalších úřadech byla hodnocena jako srovnatelná s přístupem bank či pojišťoven (17 %, resp. 16 %). Přístup úřadů pomohl především mikro firmám, zatímco banky zase těm velkým. Jen každému desátému respondentovi výrazně pomohli politici na regionální úrovni, mezi firmami s více než 250 zaměstnanci si ale přístup krajů či obcí pochvaluje 22 % respondentů.
Přes setrvalý apel HK ČR bohužel pronajímatelé nevycházeli nájemcům vstříc tak často, jak se očekávalo. Jen 9 % firem si přístup pronajímatelů chválí, přičemž se to týká především těch nejmenších firem a nejpostiženějších oborů, tedy cestovního ruchu a restauračních služeb. Je zde tedy značný prostor pro uplatnění programu COVID nájemné. Zajímavým zjištěním také je, že neziskové organizace byly během koronavirové krize v podstatě neviditelné.
V rámci otevřené odpovědi podnikatelé často zmiňovali, že v koronavirové krizi si pomohli především sami, důležitá pro ně byla i podpora rodin nebo vlastních zaměstnanců. Firmy z nejpostiženějších odvětví často zdůrazňovaly podporu ze strany Asociace hotelů a restaurací (AHR), oborového společenstva HK ČR. Nebyla opomenuta ani důležitá role krajských hygienických stanic.
Od poloviny července je již možné s jistým odstupem pomalu bilancovat dopady kroků vlády. Ptali jsme se proto také podnikatelů, zda vládní protikrizové programy jako je Antivirus, COVID III, COVID nájemné nebo prominutí povinností a administrativy přispějí k udržení podnikání.
Podle čtvrtiny (25 %) respondentů vládní protikrizové programy a opatření jednoznačně přispěly k udržení podnikání. Tento výsledek roste s velikostí firmy, mezi firmami s více než 250 zaměstnanci je jich plná třetina (34 %) přesvědčena o pozitivním vlivu opatření na jejich vlastní byznys. Výrazně optimističtější, co se týká vlivu vládních programů a úlev, jsou firmy podnikající v nejvíc ohrožených oborech, tj. v cestovním ruchu a restauračních službách, kde je podíl takových respondentů největší (38 %, resp. 47 %).
Celkem 29 % firem nicméně stále není přesvědčeno o přínosu opatření vlády k udržení podnikání. Tento názor je významný zejména mezi podnikateli ve stavebnictví (36 %). Stavebnictví ale nepatří mezi ty obory, které byly koronavirovou krizí významně postiženy, a vládní programy ani na něj nebyly primárně cíleny.
Nejvíce respondentů (46 %) odpovědělo, že nemůže zatím hodnotit vliv vládních kroků na udržení podnikání. U velké části firem se totiž rozhodne o jejich přežití až na podzim letošního roku. Ve velké nejistotě jsou především menší podniky, a to bez ohledu na obor podnikání.