Jak dopadne obchodní boj „hegemonů“ Trendyol a Temu?
6. 8. 2024 09:00Obchodní a marketingové strategie aktuálně dvou zřejmě největších e-commerce platforem Temu a Trendyol, které dobývají Evropu nabízí velmi zajímavý pohled,...
Tuzemské podnikatelské prostředí v posledních letech stále více limitují dva spojité faktory – nedostatek pracovních sil a tlak na růst mezd. S ohledem na většinový charakter tuzemské výroby se přidává ještě faktor třetí, tlak na marže. Z mnoha stran přitom zaznívají hlasy, že právě tyto faktory mohou být impulzem k přemýšlení o digitalizaci a automatizaci v českých podnicích. Ekonomická teorie ale odhaluje jedno nepřehlédnutelné riziko.
Mzdy rostou rychleji než produktivita práce, odboráři jsou přesto nespokojeni a ústy Josefa Středuly vyzývají k růstu většímu, neb si ho česká ekonomika podle nich může dovolit. Úsměv, který skoro před třiceti lety namaloval Stan Shih, tvůrce tchajwanské značky Acer, je však usvědčuje z omylu či lehkomyslnosti. Usmívající se křivka je vodítkem, jak pochopit, o co v současné technologicky orientované ekonomice jde.
Může se nám to nelíbit, můžeme s tím nesouhlasit, ale platí, že uměním není vyrobit, uměním je vymyslet, navrhnout či vyvinout a pak také prodat. Právě to ilustruje křivka, kterou Shih namaloval. Rozdělil produkční proces na tři logické celky a všiml si, že rozhodující přidaná hodnota nevzniká zpravidla ve výrobě, ale ve vývoji a v marketingu a zákaznickém servisu. Ano, Shih se pohyboval v průmyslu osobních počítačů, nicméně dnes, v době chytrých zařízení, internetu věcí a technologií, které ovlivňují výrobu i služby, lze jeho závěry zobecnit a vztáhnout k celé ekonomice. Oba krajní konce základního procesu firmy, tedy inovace a zákaznické služby, skutečně přinášejí vyšší přidanou hodnotu než jeho středová část, tedy výroba/produkce. Nově do hry vstupuje význam práce s daty, a to především schopnost firmy využívat je pro maximální zefektivnění výroby a následně pro inovace, resp. personalizovanou nabídku zákazníkům. Mimochodem, důkazem je i analýza výroby a bohatství současného světa. Asijská ekonomika roste, tamní výroba má na světové produkci rozhodující podíl, nicméně zisky stále drží především západní Evropa a USA. Právě tyto země totiž dominují v oblastech výzkumu a inovací.
Usmívající se křivka odhaluje velmi dobře i riziko české ekonomiky – značná část tuzemských podniků je výrobní základnou v globálních dodavatelských řetězcích. S pozicí sice jistě významnější než před třiceti lety, ale to situaci příliš nevylepšuje. Acer před lety na základě Shihova modelu dokázal změnit obchodní strategii, investoval do výzkumu a vývoje a začal se cíleně zaměřovat na globální marketing. Uspěl. Ztrátu 23 milionů dolarů dokázal během tří let přeměnit v takřka desetinásobný zisk. Dokážou totéž české podniky? Jsou připraveny na současnost a na to, že bez výzkumu a inovací a současně bez propracovaného kontaktu se zákazníkem nelze v současném světě uspět? Na to se pokusíme najít odpovědi v dlouhodobé segmentově orientované anketě, kterou pro náš měsíčník budou připravovat experti respektované české konzultantské společnosti M.C.TRITON. „České firmy se často tváří, že si tyto skutečnosti a priority uvědomují. A opravdu vědí, že digitální revoluce mění zaběhlé postupy i obchodní modely. Často i zkoušejí zavádět chytré a digitální technologie, ale většinou bez koncepce. Co není dotaženo, nemá samozřejmě žádoucí dopad. Což mnohdy odradí ostatní, kteří raději nedělají nic,“ říká Jaromír Sadloň, senior consultant společnosti M.C.TRITON, který se zaměřuje na projekty transformace firmy pro digitální éru. Odborně také zastřeší celou anketu. S jejími výsledky se budete moci seznamovat v příštích číslech – vždy se budou vázat k oboru, který tvoří téma měsíce. Závěr ankety potom bude spojen se souhrnným materiálem mapujícím trendy v této oblasti z pohledu firem v ČR.